Celiakie - nesnášenlivost lepku

Jednoduchá teorie bezlepkové diety je, že lidé nesmějí jíst výrobky z obilí. Ale obilí jedí lidé odjakživa a nikdy jim nevadilo. To je pravda pouze částečná. Lidé sice jedli obilí po staletí, to ale dříve rostlo planě obsahovalo jen malé množství lepku.

Takto vypěstované a zpracované obilí na mouku ho obsahovalo pouze asi 10%. Postupně však docházelo ke šlechtění a zkvalitňování obilí a dnešní mouka obsahuje 50% lepku. Tato kvalitní mouka s vysokým obsahem lepku se vyrábí asi 200 let.

Zjednodušeně řečeno: čím kvalitnější mouka, tím více lepku. V současné době se vyrábí mouka, která je kvalitní, tedy vysoce lepková. Z této mouky se pekařům dobře peče, protože díky lepku výborně lepí.

Dalším faktorem je úmrtnost malých dětí. Na to, že by příčinou mohl být lepek, nikdo dlouho nepomyslel a větší děti nebo dospělí často umírali i na jiná přidružená onemocnění, přičemž prvotním původcem nemoci byl lepek.

Lepek

Lepek je souhrnný název pro kratší bílkovinné štěpy obsažené v obilninách. Výrazně nejvíce jsou obsaženy v pšenici (iliadin). Tyto nebezpečné bílkoviny se nacházejí i v žitě (secalin), ječmenu (hordein) a ovsu (avenin).

V žaludku a tenkém střevě dochází k trávení přijaté potravy, ale lepek je k účinkům trávících enzymů absolutně lhostejný a nenechá se rozložit. Boj imunitního systému těla vůči lepku je nejenom neúčinný, ale i sebezničující. Na sliznici tenkého střeva vzniká destruktivní zánět, který postupně likviduje klky, struktury, přes které dochází ve střevě ke vstřebávání důležitých živin do krevního oběhu. Nevstřebané živiny odcházejí stolicí, tělo začíná strádat a propuká celiakie.

Celiakie a její příznaky

Celiakie je celoživotní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku. U lidí s touto nesnášenlivostí dochází působením lepku ke změně povrchu sliznice tenkého střeva, mizí zde mikroklky a klky. V důsledku toho se povrch tenkého střeva snižuje, s tím se zmenšuje jeho schopnost trávení a vstřebávání živin. Typickými příznaky jsou průjem, únava, bolesti kostí, bolesti břicha, slabost, anémie, křeče svalů.

U dětí se celiakie může projevovat také nekoncentrovaností, problémy se zuby, problémy s růstem a vývojem. Celiakie může být diagnostikována jak u dětí tak u dospělých. U dětí se celiakie nejčastěji objevuje brzy po poté, co jim byla prvně podána strava obsahující lepek ? krupičková kaše, piškoty a polévky zahuštěné moukou. Děti začnou trpět průjmy, mají objemné nápadně zapáchající stolice. Trpí bolestmi v bříšku, které se začíná postupně zvětšovat. Ztrácejí chuť k jídlu, jsou často plačtivé a mrzuté. Ubývají na váze a málo rostou. Může se také projevit anémie z nedostatku železa.

U starších dětí a u dospělých často propuká onemocnění po zátěži (nemoc, těhotenství). Kromě typických příznaků se může objevit zvracení, snížená chuť k jídlu, anémie, osteoporóza (řídnutí kostí), zvýšená kazivost zubů, bolesti kloubů, deprese nebo únava.

Diagnostika

Základním vyšetřením je rozbor krve, který na základě charakteristik může určit, zda organismus je nebo není schopen intolerantně reagovat na lepek obsažený ve stravě. Pro potvrzení diagnózy celiakie je nutné provést vyšetření biopsie střeva (enterbiopsie střeva), kdy pacient musí před vyšetřením konzumovat stravu obsahující lepek, aby sonda zavedená do střeva pacienta přes dutinu ústní, hltan a žaludek odebrala vzorek postižené sliznice.

Podle odborníků je vhodné pro definitivní potvrzení nebo zamítnutí celiakie absolvovat nepříjemné vyšetření nejméně dvakrát a optimálně třikrát. Negativní výsledek na celiakii podle rozboru krve ještě nemusí znamenat, že pacient netrpí intolerancí na gluten.

Léčba

Samotná příčina je trvalá a není v současné době vyléčitelná. Proto je jedinou terapií celoživotní vyloučení lepku z potravy. Na bezlepkovou dietu tělo příznivě reaguje velmi rychle. Lidé s těžkou akutní formou celiakie (tzv. floridní) musejí zpočátku vynechat mléko, tučná jídla, těžké a dráždivé potraviny. To je nutné během doby, než se vzpamatuje sliznice tenkého střeva. Po jejím zahojení je možné jíst všechny potraviny, které neobsahují lepek.

Pokud se dodržují správné stravovací návyky, toto onemocnění nijakým velkým způsobem neobtěžuje v běžném životě. Pokud není onemocnění v akutní fázi, můžeme i nadále žít aktivním způsobem života, trávit volný čas dle svého a provádět veškeré sportovní aktivity na vysoké úrovni.

http://zivotni-styl.wz.cz