Zelený čaj 2

Zelený čaj 2

Zelený čaj lidé poprvé ochutnali v Evropě až počátkem sedmnáctého století. Bylo to ? jak jinak ? z Číny. První nadšení ale rychle opadlo a po několik staletí měl na našem kontinentu drtivou převahu čaj černý. Až v posledním desetiletí dvacátého století se začala situace obracet a popularita zeleného čaje strmě stoupá ? díky jeho vlastnostem zcela právem.

Historie

Zelený čaj je nejstarším čajem vůbec. Objevení zeleného čaje se datuje kolem roku 2737 př. n. l. Podle legendy spadlo několik lístků z keře čajovníku do misky s horkou vodou, kterou si svařoval léčitel a císař Šen-mungo. Chtěl lístky vytáhnout, ale byl tak omámen vůní, že se nápoj rozhodl ochutnat.

Dříve sloužil jako lék, ale kolem roku 400 př. n. l. se začal tento nápoj podávat jako čaj hostům na uvítanou. V 8. století se čajovník dostal do Japonska. Stal se nápojem kněžské třídy. Vládnoucí císař Saga nechal dovést semena z Číny, a tak začalo první pěstování čaje v Japonsku. Od 7. století se používal čaj lisovaný do různých forem, který se vhodil do vařící vody a krátce se nechal povařit. Později se stal oblíbený čaj rozemletý na prášek.

Kolem roku 1600 se zelený čaj dostal i do Evropy. Jeho obliba rychle stoupala. Britové ho brzy začali pěstovat ve svých koloniích v Indii, Rusové ho zase vysadili do oblasti Kavkazu. 90 % produkce zeleného čaje pochází z Číny, zbytek z Japonska a Indie.

Léčivé účinky
  • obsahuje velmi silné antioxidanty
  • prevence rakoviny a srdečních onemocnění
  • zlepšuje trávení a zmírňuje žaludeční obtíže
  • působí blahodárně na centrální nervovou soustavu
  • zlepšuje soustředění, zklidňuje spánek
  • má antistresové účinky
  • působí protizánětlivě
  • snižuje krevní tlak
  • zvyšuje termogenezi a oxidaci tuků, a pomáhá tak při redukci tuku
  • vysoký obsah fluoru chrání před zubním kazem

Sklizeň

Čajovník je celoročně zelený keř. Lístky vyrůstají na krátkých větvičkách. Čínský čajovník může dorůst do výšky 6 metrů, ásamský čajovník až do výšky 15 metrů. Lístky mají spodní stranu pokrytou bílými chloupky, bílé květy jsou podobné květům třešně. První sběr nastává čtyři roky po výsadbě. Sbírá se ručně, a to pouze výhonek se dvěma mladými listy. Lístky se buď prsty odštěpují nebo stříhají pomocí nůžek. Jsou rozprostřeny na bambusové rohože a nechávají se po dobu několika hodin zavadnout. Velmi záleží na typu čaje, stupni i zemi, která má své tradice, jimiž výrobu ovlivňuje. Čajovník dává úrodu asi 30 let. Vždy se sklízí několikrát do roku.

Zpracování

Podle zpracování čajového lístku se rozlišují druhy čaje. Základními jsou čaj černý - fermentovaný, čaj zelený nefermentovaný a čaj polozelený - částečně fermentovaný.

Fermentace je přirozený kvasný proces. Oxiduje buněčná šťáva listu a mění se chemické složení. Tento proces začíná během dopravy, tedy hned po sklizení výhonku. Zavadnutí probíhá buď přirozeně, nebo uměle, kdy je narušená buněčná struktura listu. Po ukončení fermentace se suší v peci a je tříděn na prosévacích roštech. Fermentace se ukončí spařením čajového lístku horkou vodou nebo zahřátím na velké pánvi. Paření je zásadní krok při zpracovávání čaje. Zabraňuje se oxidaci, a čaj si tak díky chlorofylu udrží zelenou barvu. Čajovník se následně suší a svinuje na otáčejících bubnech.

Teplý zelený čaj

Zelený čaj

Asi jednu lžičku čaje vložíme do předehřátého šálku. Voda by měla být odstavena v době, kdy začíná vřít. Čaj zalijeme asi za minutu po odstavení. Každý čaj potřebuje jinou dobu louhování, ale většinou je u čajů černých 3 - 5 minut, u čajů zelených 1 - 4 minuty a u bílých nebo polofermentovaných 5 - 7 minut. Podává se neslazený s kapkou citrónu.

Studený zelený čaj

Dvě čajové lžičky čaje zalijeme 1/4 horké vody a nechte louhovat 5 minut. Poté slijeme do sklenice plné ledu a přidáme trochu čerstvého ovoce.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: