Vánočka ? symbol vánoc

Vánočka ? symbol vánoc

Vánočka je bezesporu jedním ze symbolů Vánoc. Je na štědrovečerní tabuli takřka nutností a pro svou nevšednost v ostatních dnech roku se rychle stává centrem pozornosti malých i velkých stolovníků.

Historie vánočky

Vánočka má již dlouhou historii a tradici, a tak se během let přirozeně vyvíjelo i její pojmenování. Dnešní běžně používaný název vánočka se od prapůvodního zcela liší. Nazývána byla jako: pletenice, pletanka, štědrovice, štědrovečernice, štráfka, štrucla, žemle, ceplík.

První zmínka o vánočce pochází z 16. století. Původně mohli vánočku péct pouze cechovní řemeslníci ? pekaři. Až od 18. století si je začali lidé péct doma sami. Peklo se tolik vánoček, kolik měla rodina členů. První a největší vánočka patřila vždy hospodáři, který ji jako první směl na závěr štedrovečerní večeře nakrojit. Pro rodinné příslušníky je hospodyně pekla z bílé mouky s rozinkami a mandlemi a kořenila je anýzem nebo fenyklem. Na čeládku čekala vánočka z obyčejného kynutého těsta.

Jak na vánočku, aby se povedla

  • Při zpracování těsta nejdříve dáváme mouku, pak teprve mléko.
  • Čím pomaleji vánočka kyne, tím lépe. Necháme ji kynout přes noc. Nemáme-li tolik času, už i čtyři hodiny mají svůj smysl. Hlavně tuto radu nepodceňte, vánočka by pak mohla nepěkně popraskat.
  • Rozinky a ořechy zapracujeme do těsta až po vykynutí.
  • Při pletení každé patro vánočky splácneme hřbetem ruky, tak se vytvoří další nosná plocha pro další cop. Konec posledního copu zahneme pod spodek vánočky.
  • Upletenou vánočku propíchneme šikmo proti sobě špejlemi, tím pletence zpevníme a nehrozí, že by se nám při pečení sesunula k jedné straně.
  • Před pečením potřeme povrch směsí z rozšlehaného vajíčka s trochou vody a lžící citronové šťávy. Povrch tak rychle neztmavne.
  • Vánočku pečeme hodinu. Rozpálíme troubu na 220 °C . Pečeme prvních 5?10 minut při 220 °C, dalších 25 minut při 150 °C a zbytek času už jen při 100 °C.
  • Pocukrujeme ji až po úplném vychladnutí.

Velice oblíbenou kombinací ke konzumaci vánočky k zvýraznění její chuti je: máslo, med, marmeláda, džem, povidla, melta s mlékem (bílá káva), černý čaj s citrónem a cukrem, v posledních letech i čokoládová pomazánka známá jako nutela.

Zajímavosti

Jelikož upéct vánočku nebylo jednoduché a ne vždy se povedla, udržovaly se při jejím pečení různé zvyky. Hospodyně například měla zadělávat v bílé zástěře a šátku a nesměla mluvit, aby se jí vánočka povedla.

Podle další pověry měl první upečenou vánočku dostat hospodář, aby se mu urodilo hojně obilí. Po krajíčku z ní dostával i dobytek, aby byl zdravý a nemohly na něj zlé síly. Oblíbeným zvykem bylo také zapékání mince. Šťastlivec, který ji při krájení našel, měl prý po celý příští rok jistotu zaručeno zdraví, štěstí a bohatství. Oproti tomu připálená, nebo natrhlá vánočka věstila nezdar a smůlu.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: