Svatý Václav

Svatý Václav

Na zítřek, 28. září připadá jeden ze státních svátků ? svátek svatého Václava. Stojí tedy jistě za to na patrona naší země zavzpomínat a připomenout si, čím si neochvějné místo v dějinách našeho národa zasloužil.

Na svátek svatého Václava, 28. září, slavíme Den státnosti. Svatý Václav je jedním ze symbolů naší země. V dobách nejtěžších se k němu lidé modlili a věřili, že spasí český národ. Jeho podobizna zdobí dvacetikorunovou minci a jeho jméno stále patří mezi nejoblíbenější.

Václavův život

Český kníže Václav I. byl synem knížete Vratislava a jeho manželky Drahomíry, která byla dcerou knížete Havolanů (polabští Slované). Jeho prarodiči byli první historicky doložený přemyslovský kníže Bořivoj I. a jeho žena svatá Ludmila.

Václav se narodil okolo roku 907 ve Stochově poblíž dnešního Kladna. Od útlého věku jej na hradě Tetín vychovávala babička Ludmila, od které se mu dostalo v té době nejlepšího možného vzdělání. Učila ho číst a psát, vštěpovala mu křesťanské zásady a z chlapce rostl spíše mnich než kníže.

Po smrti knížete Vratislava I. se vlády místo nezletilého syna vlády ujala jeho matka Drahomíra. Václavovu babičku kvůli jejímu vlivu na Václava neměla příliš v lásce. O několik měsíců později, v noci z 15. na 16. září 921, přepadli Tetín členové Drahomířiny družiny a zardousili Ludmilu jejím vlastním závojem.

Když roku 924 usedl Václav již jako kníže na trůn, vykázal matku na hrad Budeč. V té době vzdělaností již velmi převyšoval své okolí, což nebývalo na vladaře zvykem. Od něj se očekávaly spíše schopnosti vůdcovské a vojenské. Václav se ale osvědčil i na trůně jako nebojácný a silný panovník.

Se svým mladším bratrem Boleslavem udržoval Václav dobré vztahy a povolil mu vystavět si blatné hradisko ve strategicky výhodné Staré Boleslavi. Tudy totiž vedla obchodní cesta do Saska.

Rotunda svatého Víta

Ve třicátých letech desátého století nechal zbožný Václav na Pražském hradě vystavět rotundu svatého Víta, kam dal přenést ostatky kněžny Ludmily. Zemi se dařilo, ale kněžně Drahomíře a bratru Boleslavovi začaly být trnem v oku Václavovy politické postoje, především pak jeho odklon od Bavorska a příklon k Sasku.

První atentát v našich dějinách

Dne 27. září 935 přijel kníže Václav na pozvání svého bratra do Mladé Boleslavi, kde se měl zúčastnit hostiny na oslavu křtu svého synovce Strachkvase. Místo hodování se zde na Václava připravoval historicky první atentát v našich dějinách. Zabijáci se během večera údajně třikrát pokusili akci provést, ale pokaždé ztratili odvahu. Druhého dne napadl knížete sám Boleslav. Silnější Václav jej přemohl, ale jako pravý křesťan ho nezabil. V záloze však už čekali Boleslavovi komplicové Čista, Hněvsa, Tita a Tuža, kteří krvavé dílo dokončili.

Boleslav si brzy uvědomil, jak hrozný zločin spáchal a s velkou lítostí dal po třech letech dne 4. března tělo svatého Václava přenést do Prahy a uložit čestně ve chrámu svatého Víta.

Na Václavovi můžeme ocenit zejména zbožný a mravný život, péči o rozšíření křesťanské víry v celém národě, stavbu četných křesťanských kostelů, častou návštěvu bohoslužeb, všestranné konání skutků milosrdenství a lásky.

Václav ctil svou matku, pečoval o chudinu, nemocné a sirotky, poskytoval přístřeší a pohostinství pocestným a cizincům a netrpěl, aby se komukoliv stala křivda, byl osobně statečný, výborný jezdec na koni. Všechny činy, pro něž je vyzdvihován, se dle tradice udály v období mezi jeho 18. a 22., resp 28. rokem života až do jeho smrti.

Svatý Václav vládl samostatně jen několik let a nedožil se vysokého věku. Můžeme se jen dohadovat, co by byl při svém svatém a šlechetném smýšlení vykonal, kdyby byl panoval alespoň po dobu jedné generace.

Co možná nevíte...

  • Od 10. století byl kníže Václav uctíván jako světec, nejprve v Čechách, později i v sousedních zemích. Jeho život a mučednická smrt byly zpracovány v mnoha legendách.
  • Od druhé poloviny 11. století má svatováclavský kult klíčové postavení v ideologii české státnosti ? svatý Václav je chápán jako nebeský vládce a ochránce českého státu, čeští panovníci jsou jen jeho dočasní zástupci.
  • Od dob Karla IV. se symbolem českého státu stává svatováclavská koruna, jíž byly podřízeny jednotlivé země koruny české.
  • Ve středověku byl chorál "Svatý Václave, vévodo české země" hymnou českých zemí.

Svatováclavský chorál

Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš,
pros za nás Boha, svatého Ducha, Kriste eleison.
Ty jsi dědic české země, rozpomeň se na své plémě.
Nedej zahynouti nám ni budoucím, svatý Václave, Kriste eleison.
Pomoci my tvé žádáme, smiluj se nad námi, utěš smutné,
zažeň vše zlé, svatý Václave, Kriste eleison.
Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: