Štědrovečerní večeře

Štědrovečerní večeře

Štědrým dnem končí období adventu (a půstu) a pro věřící začíná oslava narození Páně. V tento den je dodržována řada tradic, mezi nejznámější určitě patří zlaté prasátko nebo krájení jablka.

Na Štědrý den se rodina schází doma, zdobí stromeček, chystá se večeře. Tradiční česká štědrovečerní večeře se skládá z rybí polévky a smaženého kapra s bramborovým salátem. Poté se všichni přesunou k vánočnímu stromečku a rozbalují dárky.

Jak vypadala štědrovečerní večeře dříve?

Štědrovečerní stůl

S první hvězdou, která vyšla na nebi, si rodina sedla k slavnostně prostřenému stolu, který se nejprve pečlivě umyl a okouřil jalovcem a černobýlem. Nohy stolu se ovinuly řetězem, aby zloději nekradli na poli. Pod stůl se dalo do misky obilí, na stůl česnek. Česneku se totiž už odedávna připisovala zvláštní moc ? posilující a ochranná. Vedle stroužku česneku se postavil křížek a svícen se svíčkou, posvěcenou na Hromnice. Magickou moc měla plachta, pokrývající stůl. Na jaře z ní hospodář rozséval obilí, aby bylo pěkné a nebylo potlučené od krup.

Druhy pokrmů

Štědrovečerní večeře se připravovala od rána a skládala se z několika chodů. Výběr pokrmů byl ovlivněn charakterem krajiny. Jiná jídla si dopřávali zemědělci v nížinách, jiná pastevci v horách nebo rybníkáři z Třeboňska. Štědrovečerní menu mělo kraj od kraje své zvláštnosti, ale řada prvků byla společná.

Večeře byla ve všech rodinách vždy bohatá, neboť i ti chudší se snažili zaplnit vánoční stůl co největším množstvím pokrmů. Před večeří přednesl otec rodinnou modlitbu a poté zahájil večeři.

Jako předkrm se podávaly oplatky s medem, česnekem nebo šípky. Potom se na stůl přinesla hustá, zasmažená polévka, nejčastěji s houbami. Další oblíbenou krmí z hub byl takzvaný staročeský černý kuba, který se někde připravuje ještě dnes.

Servírovala se čočka, aby byly peníze, masitý pokrm nebo ryba. Kosti se odkládaly na jeden talíř a po večeři se zakopávaly pod ovocné stromy, aby příští rok byla zase úroda. Ryba na stole ale většinou chyběla, protože v 16. a 17. století patřila mezi postní jídla. Kapr se stal tradičním vánočním jídlem teprve v 19. století.

Dále si naši předkové pochutnali na prosné, krupičné či hrachové kaši, jež symbolizovala hojnost. Kaše se upravovala po staročesku ? na sladko, sypaná cukrem a perníkem. Součástí večeře byl i tradiční moučník, k němuž patřila vánočka a štrúdl. Nezbytnou součástí bylo vařené sušené ovoce.

Obecně bylo také rozšířeno vánoční pečivo různého tvaru a názvu. Několik dnů před Vánocemi se napekl chléb a vánočky z bílé mouky, hrozinek a mandlí.

Jako poslední chod se servírovalo pití, bílá káva nebo čaj, ale také pivo, víno a hlt kořalky pro dobré zažívání.

Po večeři se snažili všichni vstát od stolu společně, neboť se věřilo, že kdo vstane od stolu předčasně, do roka zemře. Zbytky jídla pak odnesl hospodář dobytku. Pro drůbež byla nachystána jiná pochoutka ? hrách nebo mák, aby dobře nesly.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: