Špenát

Špenát

Špenát (Spinacia oleracea) je rod rostlin z čeledi Merlíkovitých. Jedná se o důležitou listovou zeleninu. První recepty, ve kterých se používá špenát, jsou dochovány v kuchařské knize z roku 1390.

Špenát pochází z oblasti Blízkého východu a centrální Asie. Do Španělska se první semínka špenátu dostala kolem roku 1100, ale v Evropě se pěstování špenátu ve větší míře rozšířilo až ve 14. století.

Pěstování špenátu

Pěstování špenátu není náročné. Vyžaduje dobře hnojenou mírně zásaditou půdu a přiměřenou zálivku. Můžeme ho sázet prakticky po celý rok, buď brzy zjara, chceme-li sklizeň v létě, nebo koncem léta, abychom se z čerstvých vitamínů mohli radovat na podzim. Špenáty podle odrůdy vyrostou za 37?70 dní. Lístky se musí trhat ještě před rozkvětem.

Pěstuje se v mnoha odrůdách, které se od sebe liší velikostí a tvarem listů. Nejoblíbenější odrůdou je špenát zahradnický, jehož jemné listy vytváří s dalším jídlem vhodné kombinace i v syrovém stavu.

Obsahové látky

Ve špenátu se nachází široká škála živin. Nejvýznamnější je množství vitamínů A, E a K, vápníku, fosforu a draslíku. Špenát, který tvoří z 90 % voda, je velmi chudý na tuk a naopak poměrně bohatý na bílkoviny.

Jak je to se železem

Obecné považování špenátu za hodnotný zdroj železa vzniklo matematickou chybou, kde byla při analýze špatně napsaná desetinná čárka.

Tato nepřesnost vznikla v roce 1870, kdy vědec E. von Wolf posunutím desetinné čárky neúmyslně zdesetinásobil obsah tohoto kovu ve špenátových listech. Na omyl se přišlo již v roce 1937, přesto se v mnohých publikacích až do 80. let uváděly nesprávné údaje. Špenát však neobsahuje 30 mg železa, ale jen 3 mg.

Čím špenát prospívá

  • má příznivé účinky na činnost srdce
  • pomáhá zlepšovat náladu, zahání stres a únavu
  • odvodňuje těl
  • pomáhá při zácpách
  • příznivě působí na imunitní systém a mozek
  • napomáhá při tvorbě krve
  • příznivě působí při zpevňování kostí a zubů
  • posiluje vlasy a nehty

Špenát v kuchyni

Špenát má široké uplatnění. Jako hlavní přísada do salátů, obložených chlebů, příloha k masu či jako součást těsta nebo jeho náplň. Čerstvé listy z nejranější sklizně mohou být použity na ozdobu a podložení pokrmů ve studené kuchyni. Vynikajícím a rychlým jídlem jsou i těstoviny smíchané se špenátem, parmezánem a zakapané trochou olivového oleje.

Tipy a rady do kuchyně

  • Vždy přidáme do špenátu pár kapek oleje, ten zpomaluje trávení a umožňuje lepší vstřebávání účinných látek.
  • Při přípravě špenátových nákypů ze zmraženého špenátu přidáváme méně tekutiny (mléka) ? pouze cca 75 %, protože zmražený polotovar obsahuje hodně vody.
  • Při podávání můžeme špenát zjemnit čerstvým máslem.
  • Při přípravě přidáme do špenátu trochu smetany nebo mléka, které neutralizují nežádoucí kyselinu šťavelovou.
  • Vždy je, jako už tradičně u všech druhů zeleniny, lepší špenát připravovat v páře než jej vařit.
  • Čerstvé listy špenátu musíme zpracovat brzy zpracovat, protože rychle vadnou a ztrácí vitamíny.

Náš tip: Těstoviny se špenátem

Rozemletý nebo nadrobno nasekaný špenát zamícháme do uvařených těstovin, přidáme uzené nebo kuřecí maso. Dále dochutíme solí, pepřem apod. Tento pokrm můžeme podávat rovnou, ale častěji se zapéká zalitý vejci a posypaný strouhaným sýrem.

Náš tip: Špenátová polévka

Důkladně očištěný špenát uvaříme běžným způsobem ve slané vodě, scedíme a necháme okapat. Poté špenát nasekáme nebo umeleme, vložíme na rozpuštěné máslo, přidáme sůl a na mírném ohni mícháme. Až vše začne houstnout, přidáme rozšlehaná vejce, strouhaný sýr a mícháme, dokud se vejce nesrazí. Přistrouháme muškátový oříšek, zalijeme potřebným množstvím vývaru a krátce povaříme. Nakonec přidáme smažený chléb a podáváme.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: