Sója

Sója

Sója (glycine soja) patří mezi luštěniny stejně jako hrách a fazole. Řadí se mezi teplomilné rostliny a z důvodu dlouhého vegetačního období a potřeby tepla se v našich klimatických podmínkách pěstují jen keříčkovité odrůdy.

Užitek poskytuje celá rostlina. Čerstvá i sušená nať je hodnotným krmivem, semena jsou důležitou složkou lidské výživy i výživy hospodářských zvířat. Pro výživu lidí se ze sójových bobů vyrábí olej, mouky, omáčky, mléko, sójový sýr tofu a sójové maso.

Historie soji

Sója pochází z východní Asie. Psané záznamy o pěstování sóji pocházejí z doby před cca 5 000 lety. V Číně jsou sójové boby důležitou potravinou již tisíce let. Před více než dvě stě lety byla sója dovezena do USA. Do Evropy se dostala až koncem 18. století. Do druhé světové války byla Čína hlavním dodavatelem sojových bobů. Po druhé světové válce se situace změnila a jako hlavním dodavatelem sóji se staly Spojené státy. V současné době se více než polovina veškeré sóji vyrábí ve Spojených státech amerických.

Obsahové látky

Sója je velmi bohatá na proteiny, navíc mají tyto proteiny vhodné aminokyselinové složení s vysokým podílem esenciálních aminokyselin. Dále obsahuje velké množství nenasycených tuků. Je dobrým zdrojem minerálů, vlákniny, železa, vápníků, fosforu, hořčíku, vitaminů řady B. Zpravidla obsahuje 35 % bílkovin, 30 % škrobů, 18 % tuků s poměrně značným podílem lecitinu. Z hlediska bílkovin odpovídá 1 kg sóji asi 2,5 kg telecího masa nebo 8 litrům kravského mléka.

Čím prospívá

  • Sójové boby obsahují fytoestrogeny, které pomáhají upravovat zvýšenou hladinu ženských hormonů a snižují výskyt rakoviny prsu.
  • Sója má velmi kladný vliv na diabetes, pomáhá zpomalit přístup glukózy do krevního oběhu a řídit stav cukru v krvi.
  • Je prevencí před aterosklerózou.
  • Vláknina v sóji má kladný vliv na střeva a zabraňuje vzniku žlučových kamenů.
  • Snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Je prevencí proti cévním onemocněním.
  • Působí protizánětlivě.
  • Pomáhá při únavě.
  • Zlepšuje krvetvorbu.
  • Příznivě ovlivňuje růst buněk.

Pro koho je sója vhodná

Sója je vhodná jak pro dospělé, tak pro kojence, je-li správně zpracována. Lidé alergičtí na proteiny v kravském mléce mají v sóje alternativní proteinový zdroj. Sojová mouka je vhodná i pro ty, jež trpí celiakií a musí dodržovat bezlepkovou dietu. Sójový protein je lehce stravitelný a obsahuje komplexní aminokyseliny, které naše tělo potřebuje k udržení zdraví. Je dobrým zdrojem lysinu. Následným zpracováním nebo v kombinaci s dalšími potravinami, zeleninou, obilovinami, se biologická hodnota sóji zvyšuje a plně nahrazuje maso.

Sójové karbanátky

Suroviny: 150 g sóji, 2 housky, hrnek mléka, 3 vejce, 30 g slaniny, 1 cibule, 6 stroužků česneku, sůl, pepř, majoránka, strouhanka, tuk na smažení.

Příprava: Přebranou, propláchnutou a namočenou sóju, uvaříme doměkka a scedíme. Smícháme ji s vymačkanými, v mléce namočenými houskami a společně umeleme. Rozškvaříme na kostičky nakrájenou slaninu a dozlatova na ní osmažíme jemně nasekanou cibuli a česnek. Spolu se dvěma rozmíchanými vejci je přidáme k rozemleté hmotě, osolíme, opepříme, přidáme majoránku a vše dobře promícháme. Děláme malé karbanátky, které obalujeme v rozšlehaném vejci, potom ve strouhance a po obou stranách usmažíme dozlatova v rozpáleném oleji. Podáváme s bramborovou kaší a se zeleninovým salátem.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: