Sociální inteligence

Sociální inteligence

Pojem sociální inteligence definoval americký psycholog Edward Lee Thorndike. O co jde? Je to schopnost a dovednost optimálně sociálně komunikovat, smysl pro spolupráci a nekonfliktní vztahy.

Sociální inteligence je vlastně schopnost pozitivně působit na svoje okolí a schopnost pohybovat se v sociálním prostředí, tj. řídit lidi, umět s lidmi jednat a manipulovat (umět předvídat chování druhých), pohotově reagovat na jejich podněty apod.

Co tedy patří do sociální inteligence?

  • dovednost získat a přesvědčit lidi
  • rozumět tomu, co lidé říkají, resp. co vlastně chtějí říci, např. i neverbálními signály
  • schopnost předvídat jednání jiných lidí
  • schopnost rozeznat přetvářku či lež od pravdy
  • schopnost vcítit se do vnitřního stavu jedince nebo i celé skupiny
  • všímavost a paměť na události, tváře a jména lidí i jejich chování
  • znalost přirozenosti člověka (tj. mít dobrý přehled o motivech, potřebách a hodnotách člověka, jinými slovy vědět, co lidmi hýbe).

Dá se sociální inteligence změřit?

Obecně uznávané měření sociální inteligence neexistuje. Existuje však mnoho různých testů, které se o to s různou mírou úspěchu pokoušejí. Jednoduchým ukazatelem sociální inteligence pro nás ale může být například počet přátel, zastávané společenské funkce, osobní korespondence apod.

Souvislost s IQ

Souvislost klasického inteligenčního kvocientu a sociální inteligence není příliš velká. Měřením sociální inteligence pomocí testů byla nalezena nízká korelace s abstraktní inteligencí. Korelační koeficienty dosahovaly hodnot 0,24 až 0,40. Na rozdíl od vrozené inteligence se ale lze sociální inteligenci naučit.

Co se týče důležitosti, zdá se, že sociální inteligence je pro úspěch ve společnosti důležitější než vysoký IQ. Proč? Vysoký inteligenční kvocient vypovídá o tom, že dotyčný dokáže dobře zvládat abstrakční problémy, má představivost, je schopen dedukce a analýzy. To všechno je jistě přínosné pro řešení nějakého konkrétního pracovního úkolu. Člověk je ale mnohem častěji v kontaktu s ostatními lidmi. Názor ostatních na člověka se v prvé řadě tvoří z jeho chování, jednání, případně nonverbálních projevů. Umění zvládat tento kontakt se svým okolím (ať už v pracovní či soukromé sféře), je prvotní předpoklad úspěchu v jakékoliv společenské formě.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: