Šafrán

Šafrán

Prapůvod této rostliny lze nalézt v západní Asii. Po dlouhá tisíciletí je ale rozšířena po celém Orientu, Středomoří, Indii a Číně. Používala se jako léčivo, barvivo, složka parfémů a také jako koření.

O léčivých účincích se lze dočíst na papyrech starých přes 5000 let. Tehdy bylo použití šafránu zasvěceno pouze faraónům. Šafrán se tehdy pěstoval zejména v nilské deltě. Odtud ho Féničané vozili do starověkého Řecka. Právě z řečtiny pochází jiný název pro šafrán, tedy krokus. Původ názvu šafrán bychom museli hledat v arabských slovech: "Za fran", což znamená: "Být žlutý".

Na území Čech se lidé se šafránem seznámili pravděpodobně ve 14. století. Jeho pěstování se ovšem ani u nás, ani u našich nejbližších sousedů příliš neujalo. Naopak ve Středomoří se mu dařilo a daří dodnes, vždyť jeho největším světovým vývozcem je Španělsko. Nejkvalitnější šafrán prý každoročně rozkvétá na kopcích vrchoviny La Mancha. Jeho spotřeba, vzhledem k náročnosti sběru, a s tím spojenou cenou, začíná klesat.

Kromě Španělska se v Evropě nejvíc šafránu pěstuje ve Francii. Jeho pěstování je velmi nákladné. Na získání 1 kg suchého šafránu je totiž zapotřebí až 100 000 květů.

Šafrán jako léčivá bylina

Šafrán obsahuje silice, hořčiny a voskovité látky. Působí močopudně, zároveň zklidňuje nervy, působí proti křečím, astmatu i kašli. Dále podporuje trávení, ve velkých dávkách však může vyvolat bolesti hlavy nebo překrvení orgánů. Proto by se mu měly vyhýbat těhotné ženy.

Sběr šafránu

Sběr se provádí během září až prosince tehdy, kdy jsou květy šafránu nejvíce rozkvetlé a blizny mají rudou barvu. Na jižní polokouli se trhají během března a dubna. Se sběrem se začíná ihned po svítání, jinak hrozí, že vlivem slunce blizny vyblednou. Zručnému sběrači se podaří natrhat za 45 minut asi 1 000 květů. 370 - 470 hodin trvá, než se vyprodukuje kilogram tohoto koření. Když jsou květy otrhané, umístí se do košíků a vyštipují se z nich červené blizny. Nejzručnější pracovníci jsou schopni takto za den zpracovat až 12 000 květů. Blizny se poté opatrně suší na hedvábných sítech nad rozžhavenými uhlíky. Tato metoda se stále používá ve Španělsku a v Itálii. V arabských zemích se dává přednost sušení na slunci.

Užití šafránu v kuchyni

Šafrán

Především ve španělsky mluvících zemích, v Africe a v Asii se bez šafránu v kuchyni neobejdou. Ve Francii se používá k dochucení bouillabaissy, v Itálii jej přidávají do rizota, v Arábii do pilafu. Jeho použití je však mnohem širší, jen je třeba dávat pozor, abychom jídlo nepřekořenili. Šafrán se hodí do moučníků, likérů a samozřejmě k masu a rybám. Také dušené zelenině dodá pikantní chuť. Pokud chcete jídlu dodat aroma a nažloutlou barvu, sáhněte po šafránu. A my vám přejeme dobrou chuť.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: