Rajčenka

Rajčenka

Rajčenka (Cyphomandra betacea) pochází z vyšších poloh Jižní Ameriky, tj. z andských lesů od Peru po Argentinu. Pěstuje se místy v tropech nebo bezmrazých subtropech, avšak plantážním způsobem jen na Novém Zélandu a v Austrálii.

Je to stálezelený, 2?5 m vysoký keřovitý stromek z čeledi Solanacea, lilkovitých. Plod je bobule oválného až vejcovitého tvaru, 3?6 cm dlouhá a k oběma zašpičatělá. Pokožka je červená nebo žlutá, tenká a hladká. Dužina je masitá, šťavnatá, růžová, žlutá nebo červená, sladkokyselá, s velkým počtem drobných semen. Český název dostala kvůli vůni i chuti podobné rajčeti.

Obsahové látky

Cenný je především obsah vitaminu C a fosforu. Dále obsahuje značné množství vápníku a železa. Rajčenka má také mnoho provitaminu A, vitaminy skupiny B.

Rajčenka v kuchyni

Plody se žlutou slupkou bývají chutnější. Jsou sladké s mírně kyselkavou příchutí. Červeně zbarvené plody mají chuť o něco trpčí. Dobře vyzrálé plody jsou osvěžující s jemným nádechem chuti ananasu, jahod a černého rybízu. Slupka plodu je hořká a proto ji vždy odstraníme.

Plody mají obdobné využití jako rajčata, i když jsou poněkud sladší, a proto se rajčenka zpravidla řadí mezi ovoce. Většinou se konzumují tak, že se podélně rozříznou, dužina se vybere lžičkou na misku, přisladí a pokape citronem, popř. doplní šlehačkou. Oloupané plody nakrájené na kolečka bývají součástí ovocných salátů. Syrové bobule lze také mixovat do džusů.

Rajčenka se využívá také všude tam, kde se používají rajčata. Servíruje se k ostrým jídlům, jako příloha ke studeným pokrmům nebo na topinky. Je jednou z ingrediencí worcesterské omáčky.

Průmyslově se plody rajčenky zpracovávají na šťávy, džemy, želé, protlaky a sterilované saláty, místně však především na kompoty i cukrovinky.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: