Působení barev přírody 3. - Zabarvení krve, a jak ho lze ovlivňovat

Působení barev přírody 3. - Zabarvení krve, a jak ho lze ovlivňovat

Seriál o barvách a jejich působení pokračuje třetím dílem. V něm se zaměříme na zabarvení nejcennější tekutiny ? krve. Proč je takové, jaké je? Jak ho ovlivňují jednotlivé složky krve? To a další se dozvíte z následujících řádek.

Barviva

Než se budeme zabývat možnostmi "ladění" zabarvení naší krve, seznámíme se stručně s látkami, jež způsobují to, že jednotlivé látky vnímáme jako barevné. Z chemického hlediska je prokázáno, že barevnost určitého předmětu způsobují tzv. barviva. Barviva jsou sloučeniny, které z bílého světla určitou část pohlcují a zbytek barevného spektra vyzařují zpět. Dle druhu odražené části světelného záření, jenž charakterizuje určitá vlnová délka, mluvíme o tom, že látka má tu či onu barvu. Vlastnosti barviv tedy vyplývají z jejich chemického složení a prostorového uspořádání. Rozpustíme-li takto výrazně působící látky v kapalině, tak ji tímto též odpovídajícím způsobem obarvíme.

Krev může vizuálně nabývat více odstínů, od růžové, šarlatové, zrzavé až po červenomodrou. Je známo, že na její barvu má vliv zejména okysličení. Zabarvení naší krve převážně způsobují sloučeniny nejdůležitějších nepostradatelných kovů, jako je železo, kobalt a další. Kromě toho se v krvi vyskytují také další výrazně zbarvené sloučeniny, mnohdy i odpadní produkty našeho metabolismu. K vědomému ovlivňování složení krve je třeba se nejprve stručně seznámit s jejími základními součástmi.

Složky krve

Necháme-li krev usadit, rozdělí se do tří základních vrstev: Nahoře zůstane žlutavá tekutina - plazma, tenkou střední vrstvu tvoří bílé krvinky a vespod se usazují červené krvinky. Aby krev měla právě potřebné zbarvení a plnila všechny své funkce, tak je třeba, aby obsahovala odpovídající hladinu všech nepostradatelných krevních součástí. Naopak nepřirozené či toxické sloučeniny její zbarvení poškozují a zakalují.

Červené krvinky

Červené zbarvení krve závisí ponejvíce na dostatečném množství červených krvinek, jejichž nedílnou součástí je železo vázané v hemoglobinu. Vztah mezi zabarvením stravy a zbarvením krve si nejprve uvedeme u této její nejzákladnější barvy. Nejvýznamnějšími zdroji železa ve stravě jsou sytě červené potraviny živočišného původu, například čerstvá játra, maso apod. Kromě toho je pro tvorbu červených krvinek nepostradatelný vitamin B12, jenž je rovněž tmavě červený a vyskytuje se ponejvíce též v uvedených surovinách.

Je také obecně známo, že tento druh potravin podporuje aktivitu. Naopak při nedostatku červených krvinek, z něhož může vzniknout onemocnění anémie, se nejprve vyskytují příznaky jako jsou únava, nedostatek činorodosti, bledost a další problémy.

Plazma

Další velmi důležitou součástí krve je plazma, což je v podstatě tekutá složka krve, obsahující převážně vodu, v níž jsou ostatní krevní částice rozptýleny či rozpuštěny. Obsahuje životně důležité minerály, organické látky nejrozmanitějších úloh a odvádí zplodiny látkové výměny. V neposlední řadě rozvádí živiny i ostatní potřebné látky, které byly vstřebány trávicím traktem ze stravy. Jelikož se toto pojednání věnuje převážně vlivu výživy na složení krve, budeme se dále zabývat pouze touto její funkcí. Již na první pohled se liší vzhled plazmy při odběru krve u lidí po vydatném jídle, a těch, kteří byli nalačno. Je též prokázáno, že mnohé výrazně žlutě, oranžově či jinak zbarvené vitaminy přecházejí ze stravy do krevní plazmy a lze je v ní stanovit. I když jde o velmi nízká množství, která nebudou v krvi okem běžně patrná, jde o látky výrazného barevného vyzařování.

Další způsoby ovlivňování zabarvení

Kromě výše uvedených barviv naší stravy, jejichž typ zbarvení zůstává stejný i po jejich vstřebání, se setkáváme ještě s dalším způsobem ovlivňování zabarvení krve, jež se vyskytuje u většiny stopových prvků apod. Druh jejich vyzařování jednak nemusí být viditelný, jednak zbarvení stravy, v níž se vyskytují ve velmi nízkých koncentracích, nemusí odpovídat barvě, jež tyto prvky utvářejí po zabudování do funkční sloučeniny v krvi. Jako příklad lze uvést měď, jejíž významné zdroje jako jsou játra, houby, kakao apod. nejsou tak zbarvená, jako je modrý ceruloplasmin, jenž je nejdůležitější krevní bílkovinou vázající měď.

Příští díl seriálu o barvách se bude věnovat možnostem harmonizace našeho organismu barvami.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze:

Všechny díly seriálu: