Ptačí chřipka

Ptačí chřipka

V minulých týdnech se na území ČR objevil opět výskyt ptačí chřipky ? postrachu posledních měsíců a let. Co tedy vlastně ptačí chřipka je a jakou hrozbu představuje? Kde a kdy se poprvé vyskytla? Vše si povíme v dnešním článku.

Co je ptačí chřipka?

Ptačí chřipka je nakažlivé onemocnění, které zejména infikuje ptáky, méně často prasata. Mezi domácími ptáky se nákaza šíří nejrychleji, onemocnění se však vyskytuje i u divokých ptáků. Jedná se o nemoc pro daný druh vysoce specifickou, která však za určitých mimořádných okolností může tuto mezidruhovou bariéru překonat a infikován může být i člověk.

Ptačí chřipku vyvolává chřipkový virus typu A. Tento typ může nakazit teplokrevné živočichy, tedy ptáky a savce včetně člověka. Viry typu B a C infikují jen lidi.

Virové podtypy

Virus chřipky typu A má 16 H a 9 N podtypů. Pouze viry podtypů H5 a H7 mohou způsobovat u lidí onemocnění chřipkou. Ne všechny způsobují vážnější problémy. Vzhledem k současným poznatkům víme, že viry s podtypy H5 a H7 mohou stejně jako jiné zmutovat a stát se nejen pro ptačí populaci velmi nebezpečnými.

Podtyp H5N1

Podtypem chřipkového viru typu A je i vir ptačí chřipky H5N1. Hostitelem tohoto viru jsou ptáci, jak ti divoce žijící, tak i drůbež v chovech. První zmínky o viru jsou z Itálie z počátku minulého století, virus byl poprvé izolován v Jižní Africe v roce 1961.

Poprvé

U ptactva: Výskyt ptačí chřipky byl potvrzen u drůbeže v Kambodži, Číně, Hong Kongu (ojediněle i sokolů), Indonésii, Japonsku, Laosu, Severní Koreji, Thajsku a Vietnamu.

U člověka: Propuknutí ptačí chřipky mělo za následek výskytu ojedinělých případů její lidské formy H5N1 ve Vietnamu a Thajsku. Byla dokonce hlášena úmrtí. V současnosti se z největší pravděpodobností předpokládá, že k nákaze došlo kontaktem s infikovaným ptactvem nebo s povrchem kontaminovaným ptačím trusem. Vyšetřování, co je zdrojem lidské nákazy, pokračuje.

Historie

Během let 1983-1984 došlo k epidemii ve Spojených státech, kde zejména zpočátku podtyp H5N2 způsobil sice nízkou úmrtnost, ale stal se vysoce patogenním a následně vyvolával úmrtnost až 90%. tehdy bylo třeba zlikvidovat více než 17 milionů kusů ptactva. V letech 1999-2001 došlo k epidemii v Itálii, kde působil virus H7N1 opět zpočátku s nízkou patogenicitou, který následně během 9 měsíců zmutoval do vysoce patogenní formy. Bylo třeba zlikvidovat více než 13 milionů kusů ptactva.

Další případy byly hlášeny z Hongkongu v roce 2003, kdy se virem nakazili dva lidí a jeden zemřel. Na konci roku 2003 se vir H5N1 začal v několika vlnách šířit po celé jihovýchodní Asii z oblasti Thajska, Jižní Koreje a Vietnamu. Virus však byl mírně odlišný od viru zjištěného u pacientů z Hongkongu, což znamená, že zmutoval. Odtud postupoval na západ do Evropy a také do Afriky. Lidé se jím však nakazili jen v zemích jihovýchodní Asie, v Turecku a zřejmě také v Iráku.

Nákaza

Virus obvykle člověka nenapadá. V roce 1997 byl zaznamenán první příklad přímého přenosu tohoto viru (H5N1) z ptáka na člověka během propuknutí ptačí chřipky u drůbeže v Hong Kongu a vyvolal těžké onemocnění dýchacích cest u 18 osob, z nichž 6 zemřelo. Od té doby byly zaznamenány i další příklady této lidské formy onemocnění. Dosud však tento typ viru H5N1 nebyl schopen se přenášet z člověka na člověka. Přesto se stále více sleduje a zkoumá, zda k takovému přenosu nemůže dojít.

Šíření

Pták nakažený tímto virem ho šíří ve slinách, nosních sekrecích a v trusu. Ptačí chřipka se dále šíří mezi vnímavým ptactvem, dojde-li ke kontaktu s kontaminovanými sekrety. K nejčastějšímu počtu nákaz u lidí dochází při kontaktu s nakaženou drůbeží nebo s kontaminovanými povrchy.

Ochrana

Klíčem k zastavení šíření nákazy je likvidace nemocného a exponovaného ptactva. Mnoho odborníků se shoduje v tom, že tím se odvrátí možnost přenosu na člověka. V případě stávající epidemie v Asii se všechny vlády postižených zemí shodly v tomto postupu a snaží se likvidovat drůbež. Nakažené osoby jsou v izolaci a provádí se šetření vedoucí k určení zdroje nákazy.

Doporučení pro cestovatele

  • Před odjezdem si zjistěte aktuální informace ohledně ptačí chřipky ve vaší destinaci,
  • pojistěte se pro případ onemocnění včetně uhrazení cestovních nákladů zpět do ČR,
  • necestujte do oblasti s výskytem ptačí chřipky, pokud právě proděláváte akutní onemocnění,
  • vyhýbejte se přímému kontaktu s drůbeží včetně nemocných a uhynulých kusů,
  • vyhýbejte se kontaktu se sekrety, krví a výkaly ptáků,
  • stejně jako v případě jiných přenosných onemocnění dodržujte osobní hygienu, myjte si ruce,
  • vyvarujte se manipulaci s nalezenými uhynulými ptáky,
  • virus chřipky ničí teplota nad 70°C, proto konzumujte pouze důkladně tepelně upravenou drůbež (a ostatní ptactvo) a produkty z ní,
  • nejezte a nedotýkejte se nedovařeného či syrového drůbežího masa, vajec či drůbeží krve,
  • pokud se u vás objeví teplota, suchý kašel, obtíže s dechem nebo pokud vás postihne jakékoliv akutní onemocnění, konzultujte lékaře, případně pojišťovnu či českou ambasádu, informujte své známé a blízké,
  • vyhněte se návštěvě zvířecích trhů a drůbežích farem,
  • nepřevážejte přes hranice živou drůbež či ptactvo,
  • po návratu sledujte svůj zdravotní stav po dobu 10 dní,
  • jestliže se u vás objeví suchý kašel, teplota, potíže s dechem apod., navštivte lékaře a informujte ho o tom, že jste navštívili oblast s výskytem ptačí chřipky.

Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: