Pšenice špalda

Pšenice špalda

Pšenice špalda (Triticum spelta L.) patří k našim nejstarším kulturním obilninám. Je to prastarý nešlechtěný druh pšenice. Řadí se ke skupině pluchatých pšenic.

Pluchy obalují zrna a poskytují tak ochranu před vnějším prostředím a hmyzem. Po vyčištění se hned zrno vylupuje z klásku, pak se dále čistí a její další potravinářské zpracování je podobné jako u jiných obilnin. Vzhledem k tomu, že se skladují neloupané klásky, její kvalita a čerstvost je na vysoké úrovni.

Historie pšenice špaldy

V prehistorické době byla pšenice špalda pěstovaná na Blízkém Východě, pěstovali ji také staří Keltové a Germáni. Její příjemná ořechová chuť byla po dlouhá staletí populární v Evropě, zejména v Itálii, v jižním Německu, Španělsku, Belgii, Švýcarsku, Anglii, Polsku, Skandinávii.

Na našem území pšenice špalda neměla v historii velkou tradici. V polovině 18. století byla více pěstována na Litomyšlsku, kde se z ní pražila kávovina. V 19. a 20. století se na území české republiky nepěstovala vůbec. V současné době se zvyšuje zájem o její pěstování především v ekologickém zemědělství na ekofarmách.

Složení pšenice špaldy

Obsahuje vysoký podíl bílkovin (16-17 %) což je mnohem více ve srovnání s pšenicí setou (12-14 %). Dále obsahuje kvalitní tuk s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin (2,5 %), sacharidy (68 %), z minerálních látek především fosfor, draslík, železo a hořčík. V menším množství obsahuje i sodík, vápník, mangan, měď a nikl. Pšenice špalda je výborným zdrojem některých vitamínu skupiny B, především thiaminu (B1), riboflavinu (B2), ale také niacinu.

Špalda obsahuje lepek, a proto není vhodná pro přísnou bezlepkovou dietu (při celiakii, alergii na lepek atd.). Některé zdroje uvádějí, že u některých onemocnění souvisejících s nesnášenlivostí lepku, že špalda lépe tolerována. Tvrzení je však třeba ověřit v praxi. Obsah lepku se pohybuje v rozmezí 35-45 %, dokonce až 54 % a jeho kvalita je vysoká.

Čím prospívá

Z hlediska zdravotního se špaldě připisují pozitivní účinky na stimulaci imunitního systému, cení se její lehká stravitelnost a vhodnost při léčení některých alergií. Potravinářská vláknina špaldy má jemnou strukturu vláken, je velmi dobře snášena, podporuje trávení a střevní peristaltiku.

Použití v kuchyni

Vyrábějí se z ní základy nebo přídavky do těstovin, tvoří přísadu müsli i vánočního pečiva, zrna špaldy se dále zpracovávají na kroupy, krupici či vločky vhodné do kaší nebo polévek. Chléb s přídavkem špaldové mouky má výraznou chlebovou vůní, velký objem, popraskanou kůrkou, výborně chutná a dlouho vydrží vláčný a čerstvý.

Konzumují se i zelená zrna (grünkern), jejichž speciální přípravou se získává tzv. zelený kaviár. Ze špaldy se vyrábí také kernotto (vhodné do pomazánek a nákypů) nebo bulgur (předvařená a nalámaná forma špaldy ? nemusí se už vařit). Bulgur lze připravit například se smaženými houbami, zeleninou, kyselým zelím nebo i nasladko s ovocem.

Známé je také špaldové pivo a špaldová káva. Špaldou a špaldovou moukou se dá nahradit ve veškerých pokrmech normální bílá pšeničná mouka. Ze špaldové mouky lze vařit a péci různé pokrmy, dodá jim výjimečnou chuť.

Náš tip: Špaldová buchta

Suroviny: 300g celozrnné špaldové mouky, 4 vejce, 150g cukru, vanilkový cukr, 200g nastrouhaných jablek, 100g rozinek, 1 lžíce kakaa, 1 prášek do pečiva, sůl, citrónová kůra, marmeláda, strouhaný kokos nebo ořechy.

Příprava: žloutky a cukr umícháme do pěny a se všemi surovinami kromě bílků smícháme na těsto a nakonec vmícháme sníh z bílků. Těsto dáme na plech a pečeme. Teplé (ne horké) potřeme marmeládou a posypeme strouhaným kokosem nebo ořechy.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: