Prokrastinace, aneb odkládání povinností

Prokrastinace, aneb odkládání povinností

Udělej pozítří to, co mělo být hotovo předevčírem. Tím to heslem se občas řídí každý z nás. Máme tendenci odložit nepříjemné povinnosti. Pokud to ale přeháníme, je možné, že se nás týká pojem prokrastinace (z anglického procrastination) ? chronické odkládání, liknavost.

Vědecký zájem o prokrastinaci lze pozorovat od 60. let minulého století. Toto postižení patří mezi obvyklé problémy dnešní přeinformované společnosti orientující se na výkon člověka.

?Prokrastinace je jedna z nejběžnějších a smrtelně obelhávajících nemocí, lže o tom, že mít úspěch a štěstí je těžké.? Wayne Dyer

Každý z nás věci odkládá, ale pro většinu z nás končí povinnost tím, že ji nakonec skutečně udělá. Důvody, proč odkládáme, mohou být různé, např.:

  • spoustu jiných důležitějších věcí na práci,
  • pocit přetíženosti,
  • nevíte odkud (čím) začít, ?
  • chybný odhad času, který povinnost zabere,
  • pocit manipulace od toho, kdo vás povinností pověřil,
  • odmítáte povinnost dělat,
  • rádi pracujete v časovém presu,
  • nenávidíte termíny,
  • máte pocit nedostatečných zkušeností nebo oprávnění ke splnění povinnosti,
  • strach z vlastního selhání či neúspěchu.

Pokud jste se v některých bodech předchozího seznamu ?našli?, neznamená to ještě nutně, že trpíte prokrastinací. Problém nastává až ve chvíli, kdy vám odkládání povinností začne přerůstat přes hlavu a zasahuje výrazně do osobního i pracovního života.

Přitom prokrastinaci nelze zaměňovat s leností. Jde spíš o stav mysli. Postižený totiž vyvíjí nějakou činnost, není to ale ta, která směřuje k cíli.

Posuzování prokrastinace

Pro posuzování prokrastinace jsou ve většině případů používány sebeposuzovací škály. Užívá se jich velké množství. Pro diagnostikování prokrastinace se také užívá běžný klinický rozhovor.

Při zkoumání určitého člověka je porovnáván plánovaná činnost s činností, kterou dotyčný ve skutečnosti vykonával. Dotyčný si například stanovil, že se bude týden vykonávat zadaný úkol od 9.00 do 15.00. Co ale po tuto dobu dělal doopravdy? Do jaké míry se shodují jeho plány s realitou?

Jak z toho ven

Pokud chceme s prokrastinací úspěšně bojovat, nevystačíme si s předsevzetími, že vše změníme od zítřka, od příštího měsíce, od příštího roku apod. Je nezbytné zvolit přesný postup a využít alespoň některé z metod doporučovaných psychology.

Můžeme například svůj čas rozdělit na stejné časové úseky a ty přesně naplánovat. Tato metoda zvaná time-managing nám usnadní situaci ? víme, že čas věnovaný určitému úkolu, je poměrně krátký, a tím pádem lépe zvládnutelný.

Další možností je naplánovat si práci na nepříjemném úkolu na pouhých pět minut. Tím oblafneme naši vlastní vůli v tom základním ? začít. Je celkem pravděpodobné, že po pěti minutách se do práce zabereme natolik, že jí věnujeme více času.

A konečně třetí fintou, kterou můžete zkusit na pravidelně se opakující nepříjemnou činnost, je tvoření řetězce v kalendáři. Každý den, kdy jsme denní úkol splnili, v kalendáři zakroužkujeme. Když vydržíme několik dní, už se nám nebude chtít řadu kroužků přerušit a lépe se donutíme splnit úkol každý další den.

Pokud ale zmíněné techniky nepomohou, není radno prokrastinaci podcenit. V takovém případě se obraťte na odborníky.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: