Proč se slaví 1. máj jako svátek práce?

Proč se slaví 1. máj jako svátek práce?

Když se řekne první máj, mladší z nás si tento den spojí s polibky pod rozkvetlým stromem a starším vytanou na mysl povinné oslavy minulého režimu, připomenou si bolševické tajemníky na tribunách a velké portréty zakladatelů "vědeckého komunismu", nesené průvodem. V dnešním článku zapátráme v historii a podíváme se, proč se svátek práce slaví právě tento den.

Historické kořeny 1. máje

Všechno začalo ke konci 19. století, když Americká federace pracujících přišla s požadavkem uzákonit osmihodinovou pracovní dobu od 1. května 1886. Již několik měsíců před tímto datem se pracující připojovali po tisících do boje za kratší pracovní den.

Centrem dění se stalo Chicago, stávek se tam zúčastnilo na 400 tisíc pracujících. Místní noviny hlásaly, že "žádný kouř nevychází z vysokých komínů továren a závodů a události začínají nabírat podoby svátku."

Dne 1. května zaplavily stávky město a na jednom ze shromáždění došlo ke střetu mezi stávkujícími společnosti McCormick Harvester a skupinou stávkokazů. Skupina 200 policistů bez jakéhokoliv varování zaútočila na dav obušky a revolvery. Zabili nejméně jednoho stávkujícího, vážně zranili pět nebo šest osob a množství dalších lidí bylo zraněno lehce. Následující noc se mělo konat protestní shromáždění proti tomuto zásahu.

Protestní shromáždění

Protestní shromáždění se konalo na Haymarketském náměstí a bylo svoláno aktivisty z odborového hnutí - Augustem Spiesem, Albertem Parsonsem a Samuelem Fieldenem. Dav se choval naprosto klidně. Bylo už skoro deset večer, když Fielden ukončoval shromáždění. Hustě pršelo a na náměstí zůstalo jen asi 200 lidí. Nečekaně přišel policejní oddíl o 180 mužích a přikázal lidem, aby se hned rozešli.

V ten okamžik byla do řad policie vhozena bomba. Jednoho policistu zabila, vážně zranila šest dalších a lehce zranila asi sedmdesát policistů. Na to policie rozpoutala hotové peklo. Kolik lidí bylo zraněno nebo zabito policejními kulkami, nebylo nikdy přesně zjištěno. Chicago zachvátila vláda teroru.

Soud a zmanipulovaná porota

Za vhozenou bombu nakonec stanulo před soudem osm mužů, kteří byli obviněni za "účast na vraždě". Ve zcela vykonstruovaném procesu, kde bylo sedm z nich odsouzeno k trestu smrti, jeden k patnácti letům žaláře.

Kandidáty do poroty vybral speciální soudní vykonavatel, jmenovaný státním zástupcem. Státem nebyl předložen žádný důkaz, že by některý z těch osmi mužů bombu hodil, byl zapojen na jejím hození, nebo jen souhlasil s takovým jednáním.

Po masivní mezinárodní kampani za jejich propuštění stát "ustoupil" a zmírnil tresty dvěma z nich na doživotní vězení. Čtyři z odsouzených byli oběšeni, jeden spáchal den před popravou sebevraždu ve své cele.

Později vyšlo najevo svědectví, že bomba mohla být hozena policejním agentem, jako součást spiknutí jistých ocelářských bossů ve snaze zdiskreditovat hnutí pracujících.

Mezinárodní svátek

První celostátně slavený Svátek práce přišel den 1. května 1888 v USA, kdy probíhaly celý den stávky a demonstrace na památku dva roky starých událostí. O rok později přijala II. internacionála na návrh francouzských socialistů 1. květen za oficiální svátek práce.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze:

  • 2013-05-07 12:49:48vagína |seznam
  • 2014-04-25 10:38:50lulo |.....
  • 2014-05-01 12:56:08Kokot |Debilovi