Příliv a odliv

Příliv a odliv

Tento jev souborně nazývaný slapový vzniká jako důsledek působení gravitace a vzájemného pohybu Země, Měsíce a Slunce. Můžeme ho definovat jako periodické zvedání a klesání mořské hladiny oproti průměrné poloze hladiny v oceánech. Přiliv a odliv vysvětlil již anglický fyzik Isaak Newton (1642-1727).

Měsíc je Zemi mnohem blíže, proto je jeho účinek větší než účinek Slunce (asi dvojnásobně). Jestliže se tedy Měsíc obíhající kolem Země setká se Zemí a Sluncem v jedné rovině, gravitační účinky se sčítají a vzniká tzv. skočný příliv a odliv. Svírají-li však tělesa mezi sebou pravý úhel, je účinek gravitací nejmenší, hovoříme pak o hluchém přílivu a odlivu, který je mírnější. Ve Středozemním moři tento rozdíl hladiny nečiní ani jeden metr, naopak největší rozdíl mezi přílivem a odlivem je pozorován v zátoce Fundy na východním pobřeží Kanady a činí 17 metrů.

Rozdělení přílivu a odlivu na zemském povrchu je takové, že příliv mají vždy dva protilehlé kulové vrchlíky v oblasti rovníkové a odliv má široký pás mezi nimi sahající do oblasti pólové.

Příliv a odliv se pravidelně střídají při každé kulminaci Měsíce. Příliv se opakuje vždy po 12 hod. 25 minutách, je to tzv. půldenní příliv, který každý následující den vrcholí o 50 minut později.

Slapová síla

Příliv a odliv jsou důsledkem slapové síly. Ta je druhotným efektem gravitační síly. Slapová síla vzniká proto, že gravitační pole není konstantní napříč celým tělesem. Když se těleso ocitne pod vlivem gravitace jiného tělesa, gravitační zrychlení na bližší a vzdálenější straně se může výrazně lišit. To vede k pokřivení tvaru tělesa, aniž by se měnil jeho objem.

Jak již bylo uvedeno, v případě planety Země se jedná o pokřivení tvaru v důsledku působení Měsíce a Slunce. Pokřivení tvaru se týká té části planety Země, kde je z hlediska fyzikálních zákonů možné – tedy tekuté části. Pozorovatelné je u velkých ploch – moří a oceánů.

Využití přílivu a odlivu - přílivové elektrárny

Plocha světových oceánů a moří zabírá asi 79 % zemského povrchu. V pohybu těchto vod je skryto obrovské množství energie, zatím se však této energie využívá nepatrně.

Podmínkou pro využití slapové energie je, aby rozdíl hladin mezi přílivem a odlivem byl alespoň 6 metrů a aby tvar pobřeží umožňoval stavbu hráze s průtokovými turbínami.

Víte, že...
  • ... příliv a odliv má také velký význam pro navigaci a ulehčuje vplouvání a vyplouvání lodí do ústí řek.
  • ... na řece Amazonce se při přílivu vytváří vysoká vlna, která přepadává s rachotem a pohybuje se proti proudu - nazývá se pororoka (velký řev).

Ve Francii a Itálii jsou známy stavby přílivových mlýnů již ze 13. století. Přílivová vlna se vlévala přímo do nádrží a při odlivu se vypouštěla na mlýnská kola. Nepravidelnosti přílivů a odlivů však přinášely značné obtíže, a to nejen starobylým mlýnům. Potíže vznikaly i v později budovaných přílivových elektrárnách.

Za nejstarší přílivovou elektrárnu z roku 1913 je považována anglická Dee Hydro Station v Cheshire o výkonu 635 kW. První moderní přílivová elektrárna zahájila provoz až v roce 1966. Jde o francouzskou přílivovou elektrárnu v Bretani, v ústí řeky La Rance. V těchto místech je průměrná výška přílivu 8,4 m. Přílivová voda pro turbíny je navíc posilována i přítokem řeky. Výkon elektrárny je 240 MW. Elektrárna je vybavena 24 reverzními turbínami, takže využívá jak přílivu, tak odlivu. Pracuje ročně 2 250 hodin a produkuje 540 milionů kWh elektrické energie. V roce 1984 byl v Kanadě v bazénu Annapolis s výškou přílivu až 15,8 m také spuštěn první stroj přílivové elektrárny. Rotor přímoproudé turbíny se čtyřmi lopatkami má průměr 7,6 m a výkon 17,8 MW.

K nevýhodám přílivových elektráren patří skutečnost, že jejich pracovní doba mnohdy nesouhlasí s energetickou špičkou elektrizačních soustav a že místa vhodná pro výstavbu těchto elektráren jsou často značně vzdálena od míst spotřeby produkované energie. Přesto energie přílivů a odlivů je nadějným energetickým zdrojem pro využití v budoucnosti. Ročně by se tak mohlo získat 7,2 až 11,8 biliónů MJ elektrické energie.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: