Povídání o včelách aneb jsou včely pilné?

Povídání o včelách aneb jsou včely pilné?

Včely jsou pro nás symbolem pracovitosti. Chceme-li u někoho zdůraznit jeho píli, přirovnáme ho právě ke včele. Dnes si řekneme, jak vlastně včely tráví den, co a jak vyrábějí. Prostě trošku poodhalíme roušku včelího soukromí.

Včelí pracovní den

Včela létavka saje nektar a medovici sosáčkem nebo vylizuje jazýčkem. Naplní si medný váček, který má objem cca 55 ? 60 mm3. Létavka si ho nenaplní nikdy až k prasknutí. Nikdy ho však zcela nevyprázdní. Za snůškou vyletuje s určitou rezervou.

Při návratu do úlu na sebe upozorní nabízením přinesené sladiny a tanečky, které mobilizují mladušky. Potom náklad předá 3 ? 4 mladuškám. Odpočine si, vyčistí oči, tykadla a hrudník, přijme novou potravu na cestu a znovu vyletuje. Za den včela zvládne 7 ? 16 letů. Podle vydatnosti snůškového zdroje trvá jeden let 7 ? 80 minut.

Stavba plástu

Včely staví své dílo z vosku, který vypocují v podobě tzv. voskových šupinek. Hmotnost jednoho tisíce šupinek je 0,25 g, takže na 1 kg připadá více než 4 milióny šupinek. Při stavbě plástu se včely zavěsí jedna na druhou, takže vznikají řetězy stavějících včel. Vypocované šupinky si včela vytahuje z břišních kapsiček pomocí tzv. kartáčku na zadní noze a podává je ke kusadlům, kterými vosk hněte, a takto upraveného používá ke stavbě.

Pyl

Včela létavka poletuje z květu na květ. Sbírá nektar a pyl. Pyl se na povrchu jejího těla zadrží velmi dobře pomocí chloupků. Včela si je potom pravidelně po návštěvě květu pročesává a z pylu tvoří tzv. rousky. Tento pyl včela přinese do úlu a ukládá ho do blízkosti plodového tělesa (budoucích včeliček). Pyl je nezbytný zdrojem látek pro výživu. Zpracování pylu začíná již při jeho sběru, kdy včely přidávají k právě utvářeným pylovým rouskům obsah medného váčku a výměšky svých žláz.

Propolis

Základní surovinou pro propolis jsou rostliny a pupeny. Včela z nich vykusuje pryskyřici a míchá je se svými slinnými žlázami a dále hněte. Včela ji pak přináší do úlu obdobně jako pyl na 3. páru nohou v pylovém košíčku.

V úlu má propolis mnohostranné použití: udržování hygieny proti bakteriím a houbám, tmelení stěn, menších děr a netěsností na zimu, tepelné izolační vlastnosti, dále jako výborný stavební materiál na zpevnění včelích plástů a okrajů buněk.

Mateří kašička

Produkují ji žlázy včel dělnic. Matka ji dostává v období trvání larválního vývoje a také po vylíhnutí. Larvy dělnic tuto šťávu dostávají jen do 3 dne a proto se plně pohlavně nevyvinou. Získává se odsáváním z matečníku ve stáří larvy 4 dnů (je jí nejvíce). Skladuje se: v temnu, do 0 °C., nebo při jednorázové zmražení na -15 až -16 °C..

Obrana jedem

Obranu včelstev před vetřelci zajišťují dělnice, které mají v zakončení zadečku umístěný jedový aparát. Skládá se z jedové žlázy, vylučující včelí jed. Polypeptid mellitin tvoří až 50 % sušiny včelího jedu. Poškozuje červené a bílé krvinky tím, že snižuje jejich povrchové napětí, a tak narušuje buněčné membrány. Složení jedů je tak uspořádané, že celkový účinek těchto látek je mnohonásobně vyšší, než kdyby každá látka působila samostatně.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze:

  • 2013-03-09 11:15:23medved |foto