Povídání o bramborách

Povídání o bramborách

Lilek brambor neboli brambor hlíznatý (Solanum tuberosum). Spolu s pšenicí jde o nejdůležitější pokrmovou rostlinu ve střední Evropě. Brambory se začaly pěstovat v 5.tisíciletí před naším letopočtem v Chile a Peru. V 16. století je do Evropy přivezli Španělé.

V Čechách se brambory objevily v 17. století v klášterní zahradě irských františkánů v Praze U hybernů. Někteří šlechtici v Čechách je dostali z Holandska a z Německa. Z té doby také pochází nejstarší české pojmenování: zemské jablko. Skutečného hospodářského významu u nás brambory nabyly až v 18. století. Za Marie Terezie v letech 1771 - 1772 bylo k nám dovezeno hodně brambor z Pruska ? Branibor a proto je lidé nazvali "brambury". V té době mírnily bídu a hlad v častých válkách i v dobách neúrody. Na počátku 19. století byly vypěstovány první české odrůdy.

Čím prospívají

Brambory obsahují významná množství stopových prvků ? draslík, hořčík, zinek, vápník, fosfor, železo, měď, fluor, sodík, chrom a další. Z vitaminů v bramborách najdeme především vitamin C. Obsah vitamínu C kolísá v závislosti na době a způsobu uskladnění brambor a pohybuje se nejčastěji v rozmezí 9?25 mg/g. Právě obsah vitamínu C a schopnost brambor uchovávat tento vitamín činí z brambor tzv. ochranou potravinu proti kurdějím. Ve výživě brambory plní dále funkci objemovou, tj. dostatečně zatěžují trávicí soustavu a sytící, tj. poskytují dostatek energie ve formě sacharidů.

Slupka brambor navíc obsahuje vitaminy skupiny B, jako niacin, kyseliny pantotenovou a velice prospěšnou kyselinu listovou, která hraje důležitou roli např. při krvetvorbě, pro plodnost a zdravý vývoj plodu v těhotenství.

Toxické látky

Brambory obsahují toxické glykoalkaloidy, především pak solanin a chakonin. Při teplotách nad 170 °C se tyto látky částečně rozkládají.

Pokud jde o hlízy, nejvyšší koncentrace alkaloidů je pod slupkou a zvyšuje se pokud jsou brambory na světle. Brambory na světle rovněž zelenají, obsah alkaloidů však nemusí s barvou přímo korelovat. Vyšší obsah alkaloidů lze nalézt v okolí oček (pupeny na hlíze) a v blízkosti poranění hlízy. Při předávkování může dojít i ke smrtelné otravě, nicméně otravy bramborami jsou vzácné. Obsah alkaloidů je jedna z vlastností, která se sleduje během šlechtění.

Skladování

Hlízy brambor je nutno skladovat ve tmě, v suchu a chladu, nikoli však mrazu. Ideální podmínky jsou při teplotě 3 až 4 °C a relativní vlhkosti kolem 55 %. Důležité je také dobré větrání. Vyšší teploty vedou k předčasnému klíčení brambor, které je doprovázeno zvyšováním obsahu jedovatého solaninu v hlízách.

Brambory v kuchyni

Brambory nachází v kuchyni široké uplatnění. Používají se jako příloha, hlavní jídlo či jako jedna z ingrediencí (často jedna z hlavních) mnoha jídel. Při vaření brambory neloupejte, když nemusíte.. velké množství minerálů a vitaminů se v bramborách skrývá právě těsně pod jejich slupkou. Lepší je brambory řádně umýt a uvařit celé, teprve pak oloupat, nebo je konzumovat i se slupkou, pokud jsou kvalitní.

Varné typy brambor

Přílohové brambory ? tyto brambory jsou menší v příčném průměru a právě takové jsou vhodné jako příloha, ale také pro přípravu hranolek, do polévek nebo do gulášů.

Salátové brambory ? je vhodné vařit ve slupce, velikostně jsou mírně větší v příčném průměru než brambory přílohové. Mohou však být celkově menší, kratší a kulatější.

Brambory na pyré ? vhodné pro přípravu kaše, knedlíků nebo bramborového těsta jsou vhodné velké brambory s větším příčným průměrem. Vaří se loupané, ale pro přípravu bramborového těsta je vhodnější brambory vařit ve slupce.

Zajímavosti

Inkové na zimu sušili hlízy, Angličané jedli plody se semeny sypané cukrem a skořicí, na vařených bramborách si poprvé pochutnali až u dvora francouzského krále Ludvíka XIII.

Kolumbus nedovezl brambory, ale batáty, sladké plody tropické povíjnice batátové (Ipomoea batatas).

V Evropě se téměř 200 let brambory pěstovaly pouze jako okrasné rostliny.

Smažené bramborové lupínky vynalezl indiánský kuchař amerického milionáře Vanderbilta v roce 1853. Nějak se mu nezdály brambory, z kterých měl udělat přílohu, proto je nakrájel na plátky a usmažil na oleji. Návštěvníci rautu se po nich mohli umlátit.

Kulturní odrůdy brambor se pěstují asi na 18 milionech hektarů, v Česku přibližně na 50 tisících hektarů. Největší evropskou bramborářskou zemí (mimo Ruska - Asie) je Polsko, produkuje 20 mil. tun brambor ročně na 1,3 mil. ha půdy.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: