Poruchy pozornosti a hyperaktivita u dětí

Poruchy pozornosti a hyperaktivita u dětí

Poruchy pozornosti a hyperaktivita (ADHD) představují skupinu vývojových poruch charakteristických nepřiměřenou úrovní pozornosti, nadměrnou aktivitou a impulzivitou. Obtíže jsou často spojené s neschopností dodržovat pravidla chování a provádět opakovaně po delší dobu určité pracovní výkony.

Projevy hyperaktivních dětí

Hyperaktivita se u dětí projevuje mnoha způsoby.

  • Ve škole mají sklon neustále povídat, vykřikovat, pošťuchovat spolužáky a rušit je od zadané práce.
  • Mají tendenci chovat se roztržitě a často zapomínají nebo ztrácejí základní pomůcky.
  • Mají problémy soustředit se a udržet pozornost. Těkají od jedné věci k druhé.
  • Někdy jsou agresivní k vrstevníkům.
  • Mají potíže hrát si o samotě, neumí se zabavit.
  • Typické jsou výrazné a nápadné výkyvy nálad i psychické zdatnosti a výkonnosti. Podle některých expertů to souvisí s tím, že málo spí.
  • Mnohdy si neuvědomují nebezpečí, které jim hrozí (třeba na silnici).
  • S oblibou lezou na vyvýšená místa, odkud můžou spadnout a zranit se.
  • Často se brzy unaví (nejen svalstvo, ale i nervová soustava), takže potřebují odpočinek.

Běžné je u takových dětí nápadně neúhledné písmo, ale ani čtení či kreslení nebývá jejich silnou stránkou. Výjimkou nejsou ani poruchy vnímání a řeči, třeba výslovnost složitějších a delších slov. Neznamená to však, že by takové děti byly všeobecně mentálně zaostalé. Mnohé dokonce inteligenčním kvocientem (IQ) výrazně převyšují své spolužáky.

Příčiny

ADHD je porucha, v jejímž pozadí leží biologická příčina. Nejde o výsledek špatného rodičovského přístupu nebo nepříjemné a rozčilující dispozice ze strany dítěte. V jistých ohledech se podobá ostatním dětským nemocím tím, že může mít při nesprávně vedené léčbě vážné následky.

Jak můžeme pomoci?

K dětem s (ADHD) je nutné přistupovat s velkou trpělivostí, klidem, laskavostí a optimismem. Jejich sebevědomí posílíme tím, že oceňujeme nejen úspěch, ale i každou projevenou snahu. Sledujeme pak jejich reakci na úspěchy a zvláště na neúspěchy, které děti nemají prožívat v osamocení.

Snažíme se přitom předcházet situacím, za které by měly být děti trestáni. Spíše než zadáváním úkolů jim tedy musíme pomáhat svou aktivní účastí.

Práci i hraní je třeba dělit na krátké intervaly (5?10 minut) prokládané dostatečným odpočinkem.

Běžné pohybové činnosti typu sportovních kroužků takovým dětem moc nevyhovují, jejich mentalitě totiž spíše vyhovuje spontánní pohyb.

Nezbytně nutná je komunikace a vzájemná spolupráce mezi rodinou a školou.

Péče

Porucha se dá léčit, ale musí být správně diagnostikovaná. U velkého procenta dětí s ADHD lze nežádoucí projevy zmírnit, v mnohých případech i odstranit úplně.

Děti musí užívat léky a zároveň se podrobit psychoterapii. Doporučuje se kombinace arteterapie, muzikoterapie a dramaterapie, tedy terapie malováním, zpěvem a hraním divadla. Důležitá jsou rodinná sezení a nácviky schopností a koncentrace pozornosti.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: