Podzimní rovnodennost

Podzimní rovnodennost

Rovnodennost je astronomický termín pro okamžik, kdy má Slunce vůči světovému rovníku nulovou deklinaci. Jarní rovnodennost nastává na severní polokouli obvykle okolo 20. března a podzimní 23. září, přičemž jejich přesný čas se může mírně měnit. Jelikož nás tato událost v neděli čeká, něco si o ni dnes povíme.

Březnová (jarní) a zářijová (podzimní) rovnodennost

Slunce při rovnodennosti vychází přesně na východě a zapadá na západě. Abychom to ovšem zpozorovali, museli bychom východ či západ slunce sledovat z mořské hladiny, resp. v nadmořské výšce 0 m n. m.

Na rovníku přechází v poledne přes nadhlavník.

Na severním pólu Slunce vyjde (začíná polární den) při jarní rovnodennosti a zapadne (začíná polární noc) při podzimní. Na jižním pólu je to naopak.

Podzimní rovnodennost letos nastane 23. září 2007 v 11:51 středoevropského letního času. V tomto okamžiku také Slunce vstoupí do znamení Vah.

Stejně dlouhý den a noc?

Ve škole se učíme, že právě za rovnodennosti je stejně dlouhý den jako noc, není to ale úplně pravda. Tak by tomu bylo v případě, pokud by se naše planeta pohybovala kolem Slunce po kružnici, pokud by neměla atmosféru, pokud by bylo Slunce bod a ne koule. Podmínek, které by příroda musela splnit je celá řada. I o rovnodennosti se délka dne a noci o několik minut liší.

Určování rovnodennosti v historii

Sledování stínu

Lidé mohli sledovat při určování rovnodennosti přímo posun Slunce posun stínu. Zaznamenávali pohyb konce stínu vrženého například pevně zabudovanou tyčí nebo vysokým kamenem.

Gnómon

Geniálním vynálezem člověka však bylo sledování postupu konce stínu během denního putování Slunce po obloze. Byl tak vynalezen gnómon, nástroj umožňující mimo jiné stanovit den astronomické rovnodennosti. Tyčí, zaražená kolmo do země, na ni vrhá stín. Denní pohyb konce stínu vytváří vždy hyperbolu, s výjimkou jediného dne. Právě během rovnodennosti, kdy Slunce překračuje nebeský rovník, vytváří konec stínu přímou stopu. Gnómon patří k největšíma nejstarším objevům lidstva, umožnil člověku orientaci v čase i prostoru. Stopy stínu vrcholu gnómonu opisují v průběhu dne a roku hyperboly, které jsou nejprohnutější o slunovratech. Postupně se každým dalším dnem vyrovnávají až k přímce během rovnodennosti.

Keltské oslavy rovnodennosti

Keltové prý slavili podzimní rovnodennost jako sabat Mabon či Alban Elfed. Svátek byl počítán mezi takzvané vedlejší sabaty. Podzimní rovnodennost je chápána jako přechodný bod mezi světlou a temnou polovinou roku ? začátkem období ubývání slunce. Den a noc je v rovnováze, noci bude přibývat. Přichází temné období a konec keltského roku ? blíží se svátek Samain. Slunce opět vychází na skutečném východě a zapadá na skutečném západě. Teď je ale ještě čas oslavit letošní úrodu a poděkovat za ni. Bohyně je v této době nejštědřejší, proto se symbolizuje rohem hojnosti.

Chcete-li vzdát úctu keltským tradicím, ozdobte si dveře malým věncem ozdobeným sušenými plody s magickým znakem ? stylizovanou uvadající rostlinou.

Rovnodennost ve světě

V Japonsku je den podzimní rovnodennosti oficiálním státním svátkem. Japonci obvykle navštěvují rodinné hroby nebo se vzájemně navštěvují.

Ve Velké Británii se okolo dne rovnodennosti slaví den díkuvzdání za sklizeň.

Den podzimní rovnodennosti je také ?dnem Nového roku? ve francouzském republikánském kalendáři, který platil v letech 1793 až 1805. Francouzská republika byla vyhlášena a francouzská monarchie zrušena 21. září 1792. Následující den, den podzimní rovnodennosti toho roku, byl stanoven jako první den "republikánské éry" ve Francii.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: