Parní lázeň

Parní lázeň

Parní lázeň je prostor naplněný vodní párou (100 % relativní vlhkost), kde se teplota pohybuje kolem 40?55 °C.

Historie

Parní lázně používali v minulosti nejenom staří Římané a Řekové, ale používání parních lázní je známé i v severní a jižní Americe starými Mayi, Aztéky a jejich předchůdci Toltéky. Hlavní funkcí lázní byla tělesná a duševní očista.

V antickém Řecku existovala tradice terapeutických parních lázní již od pátého století před naším letopočtem a antičtí lékaři doporučovali pocení v lázni jako prostředek k léčbě nervových či horečnatých onemocnění, kožních problémů, revmatismu i jako rekonvalescenci po úrazu.

Ve starém Římě parní lázně sloužily hlavně k relaxaci, odpočinku, společenským hrám a k léčebným účelům. Římané přisuzovali lázním nejen funkci očistnou a léčebnou, ale i funkci společenskou a relaxační. Chodili sem za odpočinkem, na masáže, na úpravu vlasů i oholit se. V lázních se ale také scházeli, aby uzavřeli významné obchody. Existovaly lázně městské ? thermae a lázně soukromé. Lázně byly vlhké ? tepidária ? s parou, a suché ? sudatoria.

Využití parních lázní kulturami severní a jižní Ameriky mělo výrazně spiritualistický charakter.

Účinky parní lázně

Parní lázeň lze doporučit při poruchách spánku, při depresích, oslabení cév a při slabé přizpůsobivosti velkým výkyvům teplot. Uvolňují se dýchací cesty při nachlazení, působí blahodárně při léčbě astmatu, zánětu průdušek, revmatických a kloubních onemocněních a poruchách krevního oběhu. Velice významné je působení páry na pokožku ? dochází k uvolňování pórů pokožky, čímž dochází k vyplavování nečistot a přebytečného mazu z povrchu těla.

Prohřátím se zvyšuje elasticita vaziva a svalů, díky tomu se křečí stáhnuté svaly uvolní a zmírní se bolesti (například ztuhlého krku, který je typický pro sedavé zaměstnání). Zlepšuje se pohyblivost svalů a kloubů. Rozšiřuje cévy a podporuje prokrvení organizmu. Tím dochází ke zrychlení vyplavování škodlivých produktů látkové výměny z buněk a tělo se důkladně očišťuje.

Používání éterických olejů

Nižší teploty do 50 °C a vlhkost 80 % jsou velmi vhodné pro aplikaci éterických olejů a bylin. Mezi nejčastěji používané éterické oleje patří například:

  • Borovice ? vynikající prostředek proti revmatismu a poruchám prokrvení, působí protizánětlivě a usnadňuje odkašlávání
  • Eucalyptus ? při katarech horních cest dýchacích, usnadňuje odkašlávání a velmi příznivě působí při hnisavých zánětech ucha
  • Levandule ? prostředek mírně uklidňující nervy, při nespavosti, předrážděnosti, migrénách
  • Máta ? při zánětlivých chorobách horních cest dýchacích, revmatismu a kožních vyrážkách
  • Růže ? při artritidě, bolestech kloubů, dýchacích problémech, jako antioxydant působí proti stárnutí
  • Zelený citron ? osvěžuje, povzbuzuje, navozuje dobrou náladu

Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: