Nobelova cena

Nobelova cena

Nobelova cena je celosvětově vnímána jako velmi prestižní ocenění a její laureáti mají navždy zajištěno místo v učebnicích. Jak, kdy a proč se Nobelova cena uděluje, se dozvíte v dnešním článku.

Alfred Bernhard Nobel

Alfred Bernhard Nobel patřil k nejvýznamnějším vynálezcům devatenáctého století. Tento továrník a inženýr chemie přihlásil na 350 patentů ve všech státech světa a málokdo se dožil uplatnění svých vynálezů jako právě on. Jeho vynálezy byly výsledkem práce Nobelových laboratoří v Německu, Francii, Skotsku, Itálii a Švédsku.

Pocházel z rodiny švédského chemika a podnikatele, ale rodina záhy odešla do Ruska, kde jeho otec díky vynálezům protipěchotních a vodních min dosáhl velmi rychle váženého postavení. Alfred Nobel se po dokončení studií v Petrohradě vrátil do rodného Stockholmu, kde pracoval jako chemik.

Tento muž je znám především jako vynálezce smutně proslaveného dynamitu z roku 1867. Tento vynález vysvětloval a zároveň omlouval jako prostředek, který lidstvu poskytne spolehlivou a bezpečnou důlní třaskavinu, nahrazující nebezpečný nitroglycerin a nevypočitatelnou stříbrnou bavlnu. K jeho dalším objevům patřila dále např. třaskavá želatina, která slouží jako základ všech druhů střelného prachu, dále bezdýmný prach, třaskavá rtuť a rozbušky či roznětky k těmto všem možným výbušninám. Třaskavá rtuť a rozbušky se však okamžitě staly zbrojařským artiklem a byly montovány do granátů, min, torpéd a jiných zbraní. Nobel hodně cestoval a stal se velice bohatým. Utkvělou myšlenkou posledních let Nobelova života bylo zajištění míru. V roce 1895 podal v Paříži testament, kterým zřídil ze svého majetku fond. Z něho se měly rozdělovat roční úroky, jako ceny osobám, jejichž činnost přinesla v předcházejícím roce lidstvu největší prospěch.

Albert Nobel zemřel 10. prosince 1896 ve městě San Remo v Itálii.

Nobelova cena

Přes značné překážky při plnění Nobelovy poslední vůle bylo vytvořeno pět cen, které jsou každoročně udělovány v oblasti fyziky, chemie, fyziologie a medicíny, literatury a míru. Od roku 1969 se uděluje i cena za ekonomii. Ceny se začaly udělovat v roce 1901 při pátém výročí Nobelovy smrti. Nobelovu cenu za fyziku a ekonomii uděluje Švédská královská akademie věd, cenu za fyziologii a medicínu Nobelova společnost v Karolínském medicínsko - chirurgickém ústavu ve Stockholmu, cenu za literaturu Akademie ve Stockholmu a cenu za mír pětičlenný výbor jmenovaný norským parlamentem v Oslu.

Předání ceny

Cena se skládá ze tří částí: peněžní odměny, zlaté medaile a diplomu. Udílí se v den výročí Nobelova úmrtí tedy 10. prosince. Ceremonie předávání Nobelových cen probíhá ve Švédsku ve stockholmské Concert Hall a ceny předává laureátům osobně švédský král, cenu za mír ve stejný den předává předseda norského Nobelova výboru za přítomnosti norského krále v City Hall v Oslu. Jejich součástí jsou přednášky laureátů Nobelovy ceny, které bývají obvykle několik dnů před převzetím ceny nebo po něm. Jejich plné znění je uveřejňováno v publikaci Les Prix Nobel. Statutem Nobelovy nadace je přesně určeno, kdo může navrhovat laureáty cen.

Podle statutu Nobelovy nadace mohou být v určitém oboru vyznamenány jednou cenou dvě práce. Je-li jedna oceněná práce dílem dvou nebo tří osob, náleží jim cena společně. V žádném případě nelze cenu dělit na více než tři části. Každý vyznamenaný dostane zlatou medaili, diplom a finanční částku, jejíž výška odpovídá výsledkům hospodaření fondu.

Nobelova cena za ekonomii

V roce 1968, ve spojení s oslavami svého třísetletého trvání zavedla Centrální Švédská banka novou cenu, "Cenu Centrální Švédské banky v ekonomické vědě na památku Alfreda Nobela". Učinila tak na základě svého závazku cenu financovat navěky. Tato cena je udělována podle stejných pravidel a principů jako původní Nobelovy ceny.

Myšlenka této nové ceny pochází od guvernéra Centrální Švédské banky Pera Asbrinka. Ze statutu ceny je zcela jasné, že "Cena má být každoročně udělena osobě, která vykonala v ekonomické vědě práci toho významu, který je požadován závětí Alfreda Nobela z 27. listopadu 1895".

Vyznamenaní Češi

Nobelovou cenou byli vyznamenáni dva Češi ? Jaroslav Heyrovský a Jaroslav Seifert.

Jaroslav Heyrovský

Jaroslav Heyrovský byl český fyzikální chemik, žijící v letech 1890 - 1967. Tento akademik byl zakladatelem Polarografického ústavu ČSAV a spolu s E. Votočkem zakladatel časopisu Collection of Czechoslovak Chemical Communications (1929). Nobelovu cenu za chemii obdržel v roce 1959 za objev a využití polarografie.

Jaroslav Seifert

Jaroslav Seifert byl český básník, spisovatel, novinář a překladatel. Žil v letech 1901 ? 1986. Mimořádnost tvorby Jaroslava Seiferta spočívá v samotném jeho díle, které bylo vždy lidsky upřímné a umělecky přesvědčivé. Mimo jiné i v tom, že Jaroslav Seifert byl účastníkem celé doby proměn českého básnictví od avantgardy, proletářské poezie až do let osmdesátých. V roce 1984 se Jaroslav Seifert stal jako dosud jediný český spisovatel nositelem Nobelovy ceny za literaturu.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: