Mucholapka podivná

Mucholapka podivná

Mucholapka podivná (Dionaea muscipula) byla objevena v roce 1736 Arthurem Dobbsem, který ji připodobnil k železným pastím, používaným k lovu lišek. Proto je také velmi zajímavá a populární. V přírodě roste pouze na malém území USA, ve státě Jižní Karolína, v současnosti poměrně vzácná ? jednak v důsledku intenzivního zájmu sběratelů a za druhé v důsledku úbytku jejích přirozených stanovišť.

Vytváří přízemní růžici o průměru do 20 cm, vyrůstající z cibulovitého asi 1 cm velkého podzemního útvaru, tvořeného ztlustělými spodními částmi listů. Z tohoto útvaru vyrůstá několik drátovitých, 8 až 10 cm dlouhých kořenů. Na svých světlezelených řapících nese sklopné lístky, které jsou uvnitř červené a zvenku zelené. Tyto na první pohled vypadající ústa plná zubů jsou pro hmyz past, která sklapne, když mucholapka zachytí svoji kořist. Vzniklými šťávami hmyz stráví. List odumírá, poté co si takto 3x dopřeje masitou stravu. Na jaře vytváří na silných stoncích bílé květy.

Teplo

Není náročná na teplotu. Mucholapky snáší široké rozpětí teplot od mrazu až přes 30 °C. V létě možno mucholapku pěstovat venku, v zimě vyhovuje teplota nejlépe mezi 5 a 10 °C.

Světlo

Světlé stanoviště je nutností, aby rostlina neztratila červené zbarvení vnitřku pasti.

Voda

Zaléváme výhradně vodou bez obsahu vápníku. Květináč by měl stát alespoň v době růstu neustále v misce s několika centimetry dešťové vody, v zimě udržujeme substrát stále mírně vlhký. Zvýšená vlhkost je prospěšná. Květináč umístíme do misky s vlhkými oblázky.

Dokrmování

Jsou-li mucholapky umístěny venku, není třeba dokrmovat, rostlina si sama nachytá dostatek potravy. V opačném případě je dobré dát rostlině jednou za měsíc jednu mouchu a to jen do jedné pasti. Vydatnější dokrmování je spíše na škodu, neboť rostliny pak mají nadbytek dusíku, nejsou nuceny tvořit pasti, které v důsledku toho zakrňují.

Přesazování

Přesazujeme jednou za 2 ? 3 roky vždy na jaře. Vhodným substrátem je rašelina s jemným křemičitým pískem v poměru 1:2. Mucholapku můžeme pěstovat i v čisté rašelině.

Rozmnožování

Množíme semeny nebo vegetativně lze množit buď dělením trsů při přesazování nebo oddělením listových řízků.

Upozornění

Není dobré listy zbytečně dráždit, neboť sklapování rostlinu vysiluje a vede k předčasnému odumírání lapacích listů.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: