Magdalena Dobromila Rettigová

Magdalena Dobromila Rettigová

Magdalena Dobromila Rettigová, dívčím jménem Artmanová, byla česká buditelka a spisovatelka, autorka kuchařek, básní, divadelních her a krátkých próz. Dodnes je známa především jako autorka knihy Domácí kuchařka.

Narodila 31. ledna 1785 ve Všeradicích u Hořovic. Otec Rettigové byl panským úředníkem a zemřel, když jí bylo teprve sedm let, což značně poznamenalo její dětství. S matkou se odstěhovaly do Plzně a později do Prahy. Magdalena Dobromila se musela podílet na vydělávání peněz pro rodinu a spolu s matkou na chodu domácnosti. Matka ji také sama vyučovala. Rettigová do svých 18 let ale neuměla česky.

Roku 1808 se třiadvacetiletá Magdalena provdala za nadšeného vlastence Jana Aloise Sudiprava Rettiga. Právě díky vlivu svého manžela a podpoře přátel začala projevovat intenzivní zájem o češtinu.

Spolu s ním žila postupně v Táboře, Přelouči, Ústí nad Orlicí, Rychnově nad Kněžnou a od roku 1834 v Litomyšli. Vlivem manžela i české literární společnosti v Hradci Králové začala psát česky a její prostinké verše a uslzené povídky získaly ve své době poměrně značnou oblibu.

M.D.Rettigová - Domácí kuchařka

V Litomyšli se úspěšně věnovala buditelské činnosti, organizování společenského života a povzbuzování žen. Nikdy se ovšem nezasazovala o rovnoprávnost žen, naopak učila mladé dívky šít, vařit a stolovat.

Rettigová ovšem nezůstávala jen u vaření a šití. Snažila se také rozšířit vzdělání a vlastenecké cítění žen. Půjčovala jim knihy, vedla s nimi rozhovory o přečteném i jiných otázkách a výrazně ovlivňovala společenský a kulturní život v místech svého působení. Buditelskou činnost Rettigové v Litomyšli zobrazil A. Jirásek ve hře nazvané jejím jménem.

Já kdybych opět děvče dvacítileté byla a nynější zkušenost a předložení měla, spíš bych se z nejvyšší skály do nejhlubší propasti než manželovi vrhla.
(M.D. Rettigová)

Polívka ze žab
    Dej na rendlík kousek másla, několik vařečíček mouky, nech to spejchnout (krátce povařit, pozn. autora), dej k tomu dobře očištěné žáby, pak zelenou pokrájenou petružel, nech tak asi čtvrt hodiny dusit, pak na to nalej dobře povařenou hrachovou a petruželovou vodu, nech vařit, dej květu do toho a buď ty žabky nech v tom, anebo to proceď a vlej na smaženou žemličku.

V roce 1826 spatřila světlo světa její nejslavnější a nejrozšířenější kniha Domácí kuchařka, která ji zajistila trvající slávu. Kromě receptů jsou zde různé rady pro začínající hospodyňky a manželky. V roce 1831 pro velký úspěch se kuchařka dočkává již druhého vydání a o dva roky později vychází i německy.

Činnost Rettigové byla vysoce ceněna českými vlastenci. Když v létě 1847 přátelé oznámili B. Němcové, že chtějí vydat její litografovaný portrét, Němcová ze skromnosti odmítla a navrhla náhradu - vydat portrét Magdalény Rettigové.

Osobní život neměla Magdalena Dobromila snadný. Po nelehkém dětství následovaly v dospělosti těžké nemoci i úrazy. Z šesti dětí, které porodila, se jich vyššího věku dožily jen tři. Jejím vášnivým koníčkem byla mineralogie, kterou po ní zdědil její syn Josef Ondřej. Magdalena Dobromila Rettigová zemřela 5. srpna 1845 v Litomyšli, kde strávila posledních jedenáct let svého života a kde je pochována.

Další tvorba
  • Kafíčko a vše co sladkého 100 předpisů atd.
  • Dobrá rada slovanským venkovankám, aneb pojednání, kterak by ony pokrmy prosté, laciné i chutné připravovali a tak se buď budoucí svou domácnost aneb pro službu cvičit mohly
  • Mladá hospodyňka v domácnosti, jak sobě počínati má, aby spokojenosti své i manželovy došla
  • Pojednání o telecím mase, každému, komu se přejídáno věnováno.

Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: