Jód

Jód

Jód, (lat. Iodum) je prvek za skupiny halogenů, tvoří tmavě fialové destičkovité krystalky. Je to důležitý biogenní prvek, jehož přítomnost v potravě je nezbytná pro správný vývoj organizmu. Jód je stopovým prvkem naprosto nezbytným pro tvorbu hormonů štítné žlázy a tím i pro normální vývoj mozku, zejména v období nitroděložního vývoje plodu a prvního roku života.

Na Zemi je jód přítomen pouze ve formě sloučenin, většina z nich je rozpuštěna v mořské vodě. Je zde přítomen nejen jako jodid, ale také ve formě jodičnanu. Mineralogicky doprovázejí sloučeniny jódu analogické sloučeniny chlóru a bromu, ovšem pouze ve velmi nízkých koncentracích.

Nedostatek jódu

Jodopenie

Extrémním nedostatek jódu se označuje jako jodopenie. Zvětšuje je se při ní štítná žláza a vzniká takzvaná struma. Nadměrně zvětšená štítná žláza přestává správně fungovat a její práci musejí přejmout nadledvinky. Ty jsou tím pádem přetíženy a lavinovitě začnou trpět další tělesné orgány. Množství jódu v těle neblaze ovlivňuje taktéž kouření.

Kretenismus

Při nedostatku jódu u plodu a kojence dochází k poškození vývoje centrální nervové soustavy a k nepříznivému ovlivnění duševního i tělesného vývoje člověka.

Kretenismus je mentální porucha, která se při vážnějším nedostatku jódu může objevit u plodu a u kojenců. Tato nemoc je u nás ale již naprosto výjimečná, přesto absence jódu ve stravě může mít vliv na nižší inteligenci a poruchy sluchu.

Další příznaky

U dospívajících dětí a u dospělých se nedostatek jódu projevuje kromě strumy také únavou, zimomřivostí, suchostí a zhruběním kůže a vlasů, tloustnutím, sklonem k depresím, poruchami sexuálního vývoje, poruchou plodnosti a vyšší potratovostí u žen. Nedostatek jódu je u žen příčinou častějšího výskytu nádorového bujení prsu a štítné žlázy.

České země patří od nepaměti k oblastem s nedostatkem jódu. Výzkumy potvrzují, že nedostatkem jódu trpí ještě dnes asi 30% naší populace. Rizikovými skupinami, které jsou nedostatkem jódu nejvíce ohroženy, jsou lidské plody v děloze a kojenci do jednoho roku, dospívající dívky a zejména těhotné ženy a kojící matky.

Od 50 let je prodávána kuchyňská sůl obohacená jódem. Jelikož však nadměrné užívání soli se spojuje s mnohými zdravotními riziky, je vhodné doplňovat jód z jiných přírodních zdrojů.

Vnitrozemské a rozvojové státy jsou, co se týče nedostatku jódu, nejrizikovější skupinou. Na celém světě nedostatkem trpí asi 600 milionů lidí. Desítky miliónů dětí jsou postiženy chorobou zvanou kretenismus.

Přírodní zdroje jódu

Hlavním zdrojem jódu jsou mořské ryby. Produkty z nich bychom měli konzumovat alespoň 2krát týdně. K pokrytí denní dávky bohatě stačí 50 ml Vincentky, která nám dodá asi 350 mikrogramů jódu. Jelikož ale někomu nemusí chutnat a navíc někteří lidé se za celý život nepřinutí ke konzumaci rybího masa, je nutné hledat zdroj jódu i v jiných potravinách. Předně je to vepřové a hovězí maso a mléčné výrobky, neboť je jód kromě soli přidáván i do krmných směsí.

Výskyt v rostlinách závisí na tom, jak je na jód bohatá půda, na níž rostou. Pekárenské výrobky totiž sice jód obsahují, ale není to způsobeno ani tak obilím, ale přidanou solí. Pro vegetariány jsou možnou alternativou k masu mořské řasy a tabletky vyrobené z řas kelpu. Samozřejmě existuje i spousta jiných potravinových doplňků. Základem by však mělo zůstávat požívání jódu v běžné stravě.

Byliny

  • Kořen kostivalu lékařského,
  • chaluha bublinatá,
  • semena lnu,
  • třezalka tečkovaná,
  • jitrocel kopinatý,
  • fazolové lusky,
  • řebříček obecný,
  • šalvěj lékařská,
  • lišejník islandský,
  • routa vonná,
  • česnek,
  • cibule,
  • bazalka.

Ovoce a zelenina

  • Višně,
  • maliny,
  • citróny,
  • rybíz,
  • rajčata,
  • červené jeřabiny.

Mořské produkty

  • Mořské ryby,
  • plody moře,
  • mořské řasy.

Potravinové doplňky s jódem

  • Mořské řasy kelp,
  • multivitaminové přípravky.

Potřebné množství jódu:

Potřebné množství jódu se odvíjí od věku, pohlaví, výživy, zdravotního stavu a hmotnosti. Bezpečné a dostatečné množství pro zdravé dospělé je 1 - 2 mikrogramy na kilogram hmotnost.

  • U dětí do 10 let 40 - 120 mikrogramů,
  • u dětí nad 10 let a dospělých cca 150 mikrogramů,
  • u těhotných 250 mikrogramů,
  • u kojících maximálně 300 mikrogramů.

Dezinfekce jódem

Kromě nezbytnosti pro lidský organizmus je jód výbornou dezinfekcí. Obecně známá je jantarově zlatavá tekutina prodávaná v lékárnách pod názvem Jódová tinktura. Patří k nejúčinnějším dezinfekčním prostředkům, dokáže proniknout hluboko do rány, kterou pak kompletně zbaví baktérií. A stačí jí maličko, pár kapek. Ve větších množstvích je ale jedovatá.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: