Jak jsme na tom s inteligencí?

Jak jsme na tom s inteligencí?

Inteligence je slovo, s nímž se setkáváme téměř denně. Inteligentní chování je předpokladem úspěchu v práci, inteligenci požadujeme od svého partnera. Hodnotíme ji vesměs pozitivně. Co to ale inteligence vlastně je a jak se dá měřit?

Trocha historie

Je tomu asi 100 let, kdy se odborníci, především psychologové, začali zabývat výzkumem lidské inteligence s pomocí IQ - inteligenčního kvocientu. Německý psycholog William Stern poprvé definoval mentální věk MA (Mental Age) ve vztahu k aktuálnímu či chronologickému věku CA (Chronological Age) takto:

hodnota IQ = mentální věk / chronologický věk

Mentální věk je úroveň intelektuálního vývoje měřená inteligenčním testem.

V roce 1916 americký psycholog Lewis M. Terman rovnici upravil tak, že eliminoval desetiny přidáním násobku 100 a vyjádřil IQ v procentech pod názvem Stanford-Binetův test, takže takto:

hodnota IQ = mentální věk / chronologický věk x 100

Potom výsledek 100 je průměr pro danou věkovou skupinu populace.

Pro zajímavost:
  • IQ tvoří asi 20% naší intelektové vybavenosti.
  • Albert Einstein měl prý IQ přes 150 bodů, Johann Wolfgang Goethe údajně dokonce přes 180.

Po desetiletí zkoumání inteligence a způsobů jejího měření se ukázalo, že ji nelze měřit jen na základě jednoho společného faktoru, ale že i sama inteligence má svou vnitřní strukturu. Tehdy začaly vznikat tzv. testy struktury inteligence. Jeden z nejznámějších autorů tzv. teorie mnohočetné inteligence byl americký psycholog Howard Gardner, který vytvořil systém sedmi typů inteligence. Gardner definuje tyto typy inteligence: verbální, matematicko-logická, prostorová, přírodní, hudební, pohybová a personální.

Více druhů inteligencí

Inteligencí je tedy více druhů, a přestože existuje jistá vzájemná souvislost mezi nimi, u každého člověka se velikost IQ u jednotlivých druhů inteligence může podstatně lišit. Přes mnoho rozdílných názorů na inteligenci i její měření se daří sestavovat již asi 30 let poměrně přesné testy IQ z různých oblastí inteligence člověka. Výsledky jsou poté velmi významnou pomocí při rozhodování o budoucím povolání člověka. Nejde ani tak o to určovat, čím se má kdo stát, jak se občas mylně tvrdí - v svobodné společnosti se každý může stát čímkoliv, ale o důležitou pomocnou informaci při samotném výběru.

Testy inteligence

Kvalitní testy IQ jsou oproštěny od vlivu pohlaví, vzdělání, sociálního prostředí atd. Výsledkem je pak naměřená schopnost mozku rychle a správně v dané oblasti rozhodovat. Je ovšem si třeba uvědomit, že inteligence je něco zcela odlišného než vzdělanost. Člověk bez znalostí může mít velmi vysoké IQ, platí to ale i naopak.

IQ testy jsou standardizované pomůcky sloužící psychologům ke kvalifikovanému posouzení vyšetřovaných osob. Jejich autorizované znění tedy není volně dostupné. Na trhu je možné získat verze testů, které jsou obdobou těch standardizovaných, a podávají tak člověku představu o tom, jak zhruba může IQ test vypadat. Samozřejmě je k užitku si takovéto kvízy a testy vyzkoušet, ale nejsou nikdy 100 %, ale jejich výsledná hodnota nemusí korespondovat se skutečností. Pro garantovaný výsledek je nutné se obrátit na psychologa nebo organizaci, která se testováním kvalifikovaně zabývá.

Získané hodnoty

Na závěr uvádíme tabulku hodnot IQ, která nám pomůže získaný výsledek interpretovat. Zároveň je uvedeno, kolik procent populace příslušné hodnoty dosáhne.

Hodnota IQ Vyjádření schopností
člověka s daným IQ
Počet lidí v populaci
IQ nad 140 Inteligence géniů
Absolutní předpoklady pro tvůrčí činnost, určuje ostatním směr poznání.
0.2 %
IQ do 140 výjimečná superiorní inteligence
Mimořádné předpoklady pro tvůrčí činnost, vynikající manažeři.
2.8 %
IQ do 130 Vysoce nadprůměrná inteligence
Snadno vystuduje vysokou školu, může dosáhnout vynikajících výsledků v tvůrčí a manažerské činnosti.
6 %
IQ do 120 Nadprůměrná inteligence
Vystuduje vysokou školu, při vysoké pracovitosti může získat mimořádné pracovní místo.
12 %
IQ do 110 Vysoce průměrná inteligence
Vysokou školu vystuduje jen s potížemi. Důsledností a pracovitostí může získat společenské zařazení předchozí kategorie.
25 %
IQ do 100 Průměrná inteligence
Dokáže složit maturitní zkoušku, v práci se uplatní ve středním postavení.
25 %
IQ do 90 Slabě podprůměrná inteligence
Dokáže absolvovat základní školu a dobře se uplatnit v manuálních profesích.
10 %
IQ do 80 Nižší stupeň slabomyslnosti
S problémy zvládne základní školu, úspěšný v zvláštní škole.
10 %
IQ do 70 Debilita, slabomyslnost
Je-li dobře veden, zvládne zvláštní školu.
6.8 %
IQ do 50 Imbecilita, střední stupeň slabomyslnosti, nevzdělavatelný, ale osvojí si sebeobslužné návyky. 2 %
IQ do 20 Idiocie, těžká slabomyslnost,
téměř nevzdělavatelný a nevychovatelný člověk.
pod 0.2 %

Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: