Jak je to s přestupným rokem?

Jak je to s přestupným rokem?

Na dnešek připadá poměrně vzácný den, s nímž se setkáme jen téměř každé čtyři roky. Dnešek, 29. únor, je nazýván přestupným dnem, je to tedy 366. den v roku. Pojďme prozkoumat, co lidi vedlo k tomu přestupný rok zavést.

Nejprve bychom si měli objasnit pojem tropický rok. Je to doba mezi dvěma po sobě následujícími průchody pravého Slunce (středu slunečního disku) jarním bodem. Je poměrně známo, že kalendářní rok se s rokem tropickým zcela přesně neshoduje. Přesněji řečeno tropický rok je dlouhý 365,24219 dne, zatímco kalendářní jen 365 dní. Tuto nesrovnalost bylo třeba nějak napravit.

Juliánský kalendář

První zavedení přestupných dnů je zaznamenáno ve starověkém Egyptě, kdy byl v roce 238 př. n. l. zaveden dodatečný den každý čtvrtý rok.

A když se Julius Caesar v roce 46 před naším letopočtem rozhodl zreformovat tehdejší zmatečný kalendář, jednou z nejdůležitějších změn bylo zavedení přestupného dne, každý čtvrtý rok. Reformu vypracoval řecký astronom Sósigena, nicméně kalendář je označován jako juliánský ? podle jména diktátora.

Gregoriánský kalendář

Juliánský kalendář platil do roku 1582. Ale ani on nebyl zcela přesný. Považoval totiž délku tropického roku za 365,25 dní. To je oproti skutečnosti z krátkodobého hlediska zanedbatelné, ale v průběhu více než šestnácti století došlo k odchylce 10 dní.

Už 150 let před změnou se několikrát řešilo, zda odchylku juliánského kalendáře řešit, a pokud ano, jakým způsobem to udělat. Skutečná změna nastala až za pontifikátu papeže Řehoře XIII. Ten pověřil vypracovat návrh na reformu, která nakonec byla také uznána jak samotným papežem, tak zvláštní komisí.

Její realizací bylo vypuštěno 10 dní a po čtvrtku 4. října 1582 následoval pátek 15. října. Zároveň se upravil počet přestupných dnů tak, aby i v příštích staletích připadal bod jarní rovnodennosti na 21. březen.

Princip úpravy spočíval v tom, že byly vypuštěny přestupné dny v letopočtech dělitelných 100, ale nedělitelných 400. Na začátku století jsou tedy přestupné jen roky 1600, 2000, 2400, 2800 atd. Kalendář se nazývá gregoriánský a používáme ho dodnes.

Je třeba poznamenat, že stejně jakákoliv převratná novinka, nebyl gregoriánský kalendář přijímán lehce ani rychle. Rozumové důvody byly často napadány náboženskými dogmaty. Často docházelo i k demonstracím ? lidé měli pocit, že jim změna zkracuje život o 10 dní. Některé evropské země srovnávaly kalendář až ve dvacátém století.

Přesněji a přesněji

Přes vysokou přesnost gregoriánského kalendáře přicházejí astronomové s návrhy, jak kalendář nadále zpřesnit. V horizontu desítek staletí k určité chybě dojde. Jednou za 3600 let bude nutné přestupný den vynechat. Je to v plánu např. v roce 4840, přestože by podle gregoriánského kalendáře měl přestupným rokem být.

Dnes máme tedy takřka navíc jeden den. Chcete-li 24 hodin. Nebo také 1440 minut. Případně 86400 sekund. Přejeme vám, abyste tento čas využili podle vašich představ.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: