Imunita

Imunita

Imunita je schopnost organismu bránit se proti vnějším či vnitřním látkám, které se obecně označují jako antigeny. Tento termín se ale běžně používá i ve smyslu odolnosti organismu proti určité chorobě.

Rozdělení imunity

Imunita na úrovni buněk

Buněčná imunita přímo likviduje cizorodé buňky. Má velký význam v boji proti některým virům, určitým druhům plísní, nádorům. Buněčná imunita může mít i negativní vliv na organismus. Může se stát, že vlivem jejího působení tělo nepřijme transplantovaný orgán. Považuje ho za cizorodé těleso a jeho buňky hromadně likviduje.

Protilátková imunita

Protilátková (humorální) imunita působí při bakteriálních infekcích a při virózách. Organismus vytváří protilátky tzv. imunoglobuliny.

Imunita vrozená a získaná

Vrozená imunita znamená, že organismus daného druhu, skupiny nebo vývojového stadia nemůže být určitým typem nemoci vůbec napaden. Máme ji od narození, utváří se už během těhotenství.

Získaná imunita je zaměřena proti určité nemoci. Obvykle ji získáme očkováním nebo tím, že určitou nemoc jednou proděláme. Může být časově omezena.

Oslabení imunity a prevence

K oslabení imunity dochází vlivem mnoha faktorů. Některé z nich můžeme ovlivnit správnou životosprávou, která je také nejlepší prevencí. Imunitní systém můžeme posílit vhodnou stravou a také doplňky stravy. Je nutný dostatečný přísun energie, nesmí jí být ale naopak přebytek.

Imunitní systém oslabují stres, porušení buněk kůže a sliznic chemickými zplodinami nebo popálením, ale také užíváním antibiotik. Podle hesla, že všeho moc škodí, může oslabit imunitu i nadměrné zatěžování organismu, například vrcholovými sporty

Ústav klinické imunologie a mikrobiologie

Ústav klinické imunologie, který se imunitou intenzivně zabývá, vznikl v roce 1994. Základ pracoviště tvořila imunologická laboratoř zajišťující široké spektrum imunologických vyšetřovacích metod. Náročnější metody byly využívány pro vědecko výzkumné účely sledování možného ovlivnění imunitního systému. Ústav poskytoval ambulantní léčebně preventivní péči a zajišťoval konziliární služby pro všechny kliniky a oddělení VFN, pro celou Prahu a dle kapacity, na fakultní úrovni, pro ČR.

V r. 2001 byly spojeny Ústav klinické imunologie a Ústav pro lékařskou mikrobiologii za vzniku Ústavu imunologie a mikrobiologie. Po tomto spojení došlo k rozvoji ambulantní péče imunologické a alergologické, rozšíření mikrobiologických a virologických laboratoří a vzniku nové Integrované infekční laboratoře, která poskytuje odpovídající prostředí pro práci.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: