Granátové jablko

Granátové jablko

Marhaník granátový (Punica granatum) je rozložitý keř a pochází z Persie (dnešního Íránu) a Přední Asie. Patří mezi velmi starobylé rostliny. Je známý nejméně pět tisíc let. Jeho plody ? granátová jablka ? se těšily velké úctě.

Granátová jablka byla zasvěcena např. řeckým bohyním Afroditě a Héře, král Šalamoun měl údajně celý sad granátovníků a prorok Mohamed radil pojídat granátová jablka proto, aby se lidé zbavili závisti. Možná, že ani v dnešní době by neškodilo zkusit tuto metodu znovu oprášit.

Popis

Je to opadavý keř nebo strom dosahující výšky kolem 6 m. Může se dožít až 200 let. Má tvrdý, dřevnatý obal, pod kterým se skrývá velké množství peciček, obalených šťavnatou, sladkou dužninou, a právě ta se jí. Dužina je rozdělena hořce chutnající blánou, která se nekonzumuje.

Účinné látky

Granátová jablka obsahují 77 % vody a jsou mimořádně bohatá na sodík, který tvoří skoro 50 % všech jejich minerálií a solí. Obsahují trochu vitaminu A, ale mnoho vitaminu B a C.

Slupka granátového jablka a vnitřní přepážky mají mnoho kyseliny taninové a jiných hořkých látek a mají obstipační (stavný) účinek. Jedlé části jablek mají všeobecně čisticí a chladicí účinek na tělo a působí projímavě.

Použití v kuchyni

Granátová jablka se přidávají do ovocných salátů nebo sorbetů a do některých pikantních pokrmů. Ovocem je růžový rosolovitý obal zralých semen. V Orientě se z této příjemně nakyslé hmoty připravuje nealkoholický nápoj šerbet, jinde se zkvašuje na pálenku francouzského původu zvanou grenadina.

Jiné využití...

Využít lze nejen plody, ale vlastně celou rostlinu. Z listů marhaníku a ze slupek nezralých plodů se připravuje čaj, z kořenů a kůry barvivo, kterým se v Orientu barvily koberce. Využívá se i neobyčejně tvrdé žluté dřevo marhaníku.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: