Frivolitková krajka

Frivolitková krajka

Frivolitková krajkou krajku poznáme podle charakteristických, nezaměnitelných obloučků, slziček a koleček pikotkami. Je velmi bohatá na vzor. Jsou vázány z jedné nitě, jediným frivolitkovým uzlem. Krajka je vlastně vázaná ze samých uzlíků.

Odkud k nám frivolitka přišla?

Vývojově řadíme frivolitkové krajky za vázání střapců a třásní. Frivolitky jsou dalším vývojovým stupněm drhané krajky.

Vznikla pravděpodobně v orientu a postupně se dostala do celého světa. V Evropě se poprvé usídlila v Itálii. Byla velmi oblíbená pro svoji zdobnost a relativní jednoduchost. Nyní je to již skoro zapomenuté umění, které se opět pomalu rozvíjí.

Frivolitkový uzlík

Při vázání frivolitkového uzlu např. na botě je možné si všimnout, že když necháme jednu tkaničku napnutou, druhou okolo ní omotáme. Takový uzel lze vytvořit dvěma způsoby. Záleží na způsobu vedení druhé tkaničky ? jestli vede nad nebo pod první tkaničkou. Dva takové uzlíky vedle sebe tvoří frivolitkový uzlík.

Co z frivolitky můžeme vytvořit?

Tvoří se z ní nádherné dečky, lemování ubrusů, oblečení nebo aplikace a šperky. Výhodou je, že tato ruční práce zabere málo místa a dá se tak vzít skoro všude.

Jsou dva způsoby jak tuto krajku tvořit. Od toho se také liší pomůcky pro výrobu.

Krajka tvořená pomocí jehly

Tento způsob se používá převážně v Americe.

Principem je, že uzlíky se váží na jehle a po vytvoření množství uzlíků ze vzoru se jimi protáhne nit navlečená na jehle. Předpokladem je dostatečně dlouhá jehla, která je po celé délce stejně silná.

Technika vypadá jednodušeji, než druhá uvedená a je možné se ji snáz naučit. V Česku je však obtížné sehnat jehlu, se kterou se dá takto pracovat. V českých podmínkách je možné speciální jehlu na frivolitkování nahradit jehlou na navlékání korálků č. 9.

Krajka tvořená pomocí člunku

V Evropě se používá na vázání krajky frivolitkový člunek. Je několik variant podle složitosti krajky.

Nejjednodušší varianta je použití člunku a klubíčka. Tvoří se s ní jednoduché krajky složené ze slziček, oválků a kroužků, propojené jednoduchou nití.

Člunek je malý zásobníček nitě, který si můžeme udělat doma ze dřeva nebo koupit plastový.

Další varianta je použití dvou člunků ? při složitější krajce, kdy se na propojovací nit také vážou uzlíky. Tato technika vypadá složitěji. Jedna ruka napíná nit a druhá pohybuje s člunkem, kterým se váží uzlíky.

Inspirace pro zájemce

Pokud vás frivolitková krajka zaujala, doporučujeme knihu Frivolitková krajka od Hany Hořákové.

Kniha je určena všem zájemcům o toto staré a zapomenuté řemeslo. První část knihy je zaměřena na historii frivolitkové krajky a krajky obecně. Druhá část je pak ryze praktická a provede čtenáře kompletně celou technikou tvorby krajky a jednotlivých vzorů.

Je určena jak začátečníkům, tak i lidem, kteří se již podobné rukodělné činnosti věnují, protože zde najdou mnoho zajímavých nápadů a vzorů, jež mohou využít jako inspiraci pro svou vlastní tvorbu.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: