Cyril a Metoděj

Cyril a Metoděj

Jelikož se blíží svátek slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, v dnešním článku si něco povíme nejen o jejich životě, ale i o tom, proč je jejich práce a dílo pro Slovany tak důležitá.

Cyril

Cyril se narodil kolem roku 827 jako nejmladší ze sedmi dětí. Jeho křestní jméno bylo Konstantin, byl vychován v Konstantinopoli, a tam také vyučoval a působil v diplomatických službách u císařského dvora. Pro slovanský jazyk vytvořil staroslověnské písmo. Na Moravě působil celkem 4 až 5 let. V Římě vstoupl do kláštera a přijal jméno Cyril. Zemřel 14.2. 869 a byl pohřben v bazilice sv. Klementa.

Metoděj

Metoděj je rovněž řeholní jméno. Původně se jmenoval snad Michal. Nejprve působil ve státní správní službě ve Slovany osídlené části byzantské říše. Kolem roku 840 dal přednost řeholnímu životu. Doprovázel svého mladšího bratra na Vekou Moravu a do Říma. Tam ho papež Hadrián II. vysvětil na kněze (868) a jmenoval ho arcibiskupem pro území Velké Moravy a Panonie (869). Pokračoval v díle, které se svým bratrem započal, a pokřtil českého knížete Bořivoje. Zemřel 6.4. 885 a byl pohřben na velkomoravském Velehradě.

Příchod na Velkou Moravu

V roce 862 vyslal kníže Velké Moravy Rostislav poselství k byzantskému císaři Michaelovi III. s prosbou o vyslání duchovních, kteří by vedli bohoslužby v slovanské řeči a položili tak základy vlastní církve na Velké Moravě. Obyvatelé Velké Moravy se již v té době sice seznámili s církevním učením misionářů z východofranského království, ale kníže Rostislav se obával politického a náboženského vlivu německých kmenů a tak ze země nechal latinsky mluvící kněží vyhnat.

Díky znalosti jazyka byli pro tuto misi vybráni právě Konstantin a Metoděj. Při přípravách Konstantin sestavil písmo pro slovanský jazyk ? hlaholici a společně s bratrem Metodějem přeložili do staroslověnštiny liturgické knihy potřebné pro konání bohoslužeb.

Dříve než přišli na Velkou Moravu, působili nějaký čas jako misionáři u Chazaru na Krymu. Odtamtud přinesli ostatky sv. papeže Klementa I., které později donesli do Říma.

Na Velkou Moravu dorazili bratři v roce 863 (Konstantin pravděpodobně v hodnosti biskupa a Metoděj patrně jako diákon). Pracovali zde s velkými úspěchy, protože vedli kázání i vyučování bratří ve staroslověnštině. V roce 864 ale napadl Ludvík Němec Velkomoravskou říši a kníže Rostislav byl nucen přiznat vazalství vůči východofranské říši a umožnit návrat latinským kněžím. Brzy po jejich příchodu zpět do země dochází ke svárům dvou koncepcí - latinské a staroslověnské.

Cyril a Metoděj v Římě

Na Velké Moravě docházelo k opakovaným konfliktům mezi slovanskými věrozvěsty na straně jedné a německými kněžími na straně druhé. Spor vedli o používání staroslověnštiny při bohoslužbě. V roce 867 byli Konstantin s Metodějem dokonce pozváni na konzultaci do Říma, a to přímo od papeže Michala I.

Když přišli do Říma, zjistili, že papež Michal I. zemřel a jeho nástupcem se stal Hadrián II. Když se dozvěděl, že bratři s sebou přinesli ostatky sv. Klementa, které našli v Chersonu, vyšel jim osobně naproti v slavnostním procesí. Ostatky slavnostně uložili v římské bazilice sv. Klementa, kde jsou dodnes.

Když papež poznal smýšlení soluňských bratří, již na počátku r. 868 jim slavnostně povolil užívání slovanských bohoslužebných textů, dokonce vydal bulu "Gloria in excelsis Deo". Své prohlášení doplnil symbolickým aktem: Položil staroslověnské knihy na oltář baziliky Sv. Maria Maggiore, posvětil je a sloužil nad nimi slavnostní mši. Nařídil též, aby bylo slovanským učedníkům uděleno kněžské svěcení (také roku 868).

Během vyřizování těchto záležitostí Konstantin v Římě onemocněl. V předtuše, že se blíží smrt, vstoupil v Římě do jednoho řeckého kláštera, kde přijal schimu (vyšší stupeň mnišského stavu) a zároveň i jméno Kyrillos, tedy Cyril. Když umíral, loučil se s bratrem slovy: "Hleď, bratře, sdíleli jsme stejný osud a zarývali pluh do stejné brázdy; já klesám na poli na konci svých dní. Vím, že velmi miluješ svou Svatou Horu (klášter), ale nevzdávej kvůli Hoře svou činnost v učení víry. Kde by ses také mohl lépe spasit?" Sv. Cyril zemřel 14. 2. 869 ve věku 42 let, po 50 dnech strávených v řeckém klášteře.

Po smrti Cyrila byl v roce 869 Metoděj vysvěcen na prvního arcibiskupa pro území velkomoravské, sirmijské a panonské arcidiecéze.

Perlička na závěr

Původně byl svátek Sv. Cyril a Metoděje oslavován v Čechách na Moravě 9. března, ale papež Pius IX. toto datum v roce 1868 změnil na 5. července. Papež Lev XIII., svým encyklickým "Grande Munus" ze dne 30. září 1880 rozšířil svátek pro celou církev. Latinská církev, na rozdíl od té ortodoxní, slaví svátek Sv. Cyrila a Metoděje 14. února.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: