Blesk a hrom

Blesk a hrom

Blesk je přírodní úkaz, kterým se lidstvo zabývá od počátku své existence. Jeho název pochází z indogermánského slova bhlei (svítit). Je neoddělitelnou součástí mytologií všech věků a národů, stejně tak, jako je neoddělitelnou součástí úkazů na letní obloze.

Co je to blesk?

Blesk je optický jev doprovázející náhlý výboj atmosférické elektřiny. Z fyzikálního hlediska je každý výboj, tedy i blesk, tokem elektrického proudu - elektronů. V přírodě všechno samovolně spěje k rovnováze, čehož se dosahuje, jak se říká, tokem z místa přebytku na místo nedostatku. Také elektrický proud teče z místa přebytku elektronů na místo jejich nedostatku.

Spodní část mraku s sebou nese negativní náboj. Kladný náboj se může nashromáždit na zemském povrchu, budovách, stožárech, lidech či stromech. Křivolaké záblesky negativního elektrického náboje sbíhají pod mrak. Blesk začíná slabým a slabě viditelným výbojem z mraku k zemi jako kaskáda kličkujících 50 až 200 metrů dlouhých skoků, které si prodírají cestu k zemi. Tyto výboje jsou neviditelné a každý trvá jen několik miliontin vteřiny; jednotlivé skoky jsou proloženy pauzou přibližně 50 miliontin vteřiny. Když se tento negativní výboj dostane do vzdálenosti kolem 50-ti metrů od kladného náboje, tak naproti sestupnému výboji vyráží vstřícný výboj od země směrem nahoru. Oba výboje se s rachotem spojí a vytvořený silně ionizovaný kanál o průměru 5 až 10 (někdy i 20) centimetrů svádí proudy 20 až 200 000 ampér prostředím, které nazýváme plazmou.

Blesk letí rychlostí 160 až 1600 km/s a jeho teplota může případně dosáhnout až 30.000 °C, což je teplota šestkrát větší než na povrchu Slunce. Rozžhavený vzduch expanduje a vytváří tlakovou vlnu, která způsobuje onen známý rachot - hrom.

Rozdělení blesků

Čárový - je dlouhý elektrický výboj (mezi mrakem a zemí nebo mezi dvěma mraky. Začíná vůdčím výbojem, který postupuje z mraku cestou nejmenšího odporu. V určité výšce nad zemí se tento výboj setkává se vstřícným výbojem, vznikajícím a postupujícím ze země. Vzniká kanál, kterým projde hlavní výboj. Blesk bývá barvy bílé, ale také modré, červené nebo podobné (dáno jasem plynu). Je skoro vždy doprovázen hřměním.

Plošný elektrický výboj vzniká mezi dvěma mraky a poznáte ho podle rozptýleného světelného záblesku. Náhle jakoby vzplanou celé plochy mraků nebo se ostře vyrýsují jejich obrysy. Na rozdíl od blesku čárového neuslyšíte zahřmění. Z fyzikálního hlediska je náboj mezi mraky nedostatečný k vytvoření blesku čárového, takže vznikne jen doutnavý výboj.

Názvem stuhový se označuje elektrický výboj, u kterého jsou kanály jednotlivých složek výboje posunuty větrem. Z toho asi vznikl ten klasický obrázek blesku, jak jej znáte u elektrických zařízení.

Růžencový elektrický výboj vzniká jen ojediněle; kanál blesku se rozdělí na světelné úseky připomínající kuličky na šňůrce růžence. Každá kulička vybuchuje sama o sobě, takže zvukový efekt je značný.

Kulový blesk je vzácnou zvláštní forma elektrického atmosférického jevu. Jeho princip nebyl dosud uspokojivě vysvětlen. Tento blesk se podstatně liší od ostatních blesků; sice vzniká obvykle za bouřky, ale může se objevit i za jasného počasí.

Hřmění

Hřmění vzniká náhlým rozepnutím prudce ohřátého vzduchu na dráze blesku. Neslyšíte-li hřmění (v noci), jedná se o velmi vzdálenou bouřku (nad 20 km), nebo o tzv. blýskavici (při jasné obloze výboje statické elektřiny malé intenzity). Může se však také jednat o bouřku skrytou, například ve vedlejším údolí, a ta je velmi blízko!

Zásah člověka bleskem

Lidské tělo klade průchodu proudu poměrně vysoký odpor. Proto při přímém zásahu bleskem může dojít ke klouzavému přeskoku výboje po povrchu lidského těla. Tím většina proudu neprojde vnitřními orgány, ale proběhne jako klouzavý elektrický oblouk po povrchu těla. Tomuto vděčí mnozí lidé za to, že přežili i přímý zásah bleskem.

Rozsah zranění a následků způsobených bleskovým proudem záleží především na tom, kam byl člověk zasažen a kudy prošel proud tělem nebo po jeho povrchu.

Při přímém zasažení bleskem umírá asi 80 % osob a 20 % přeživších má trvalé a těžké zdravotní poškození. Z postižených celkově umírá 20 ? 30 % osob a 75 % přeživších má trvalé následky. Nepřímý zásah vznikne přeskočením výboje z okolí (skály, jeskyně, stromu, člověka, stavby ap.) na postiženého.

Někdy je výboj sveden po vrchních dobře vodivých vrstvách oblečení a mokré kůže, tuto těžce popálí, ale hlouběji uložené orgány a cévy jsou tak částečně ušetřeny.

Nejzávažnější jsou poškození orgánů a tkání teplem. Záblesk také může poškodit spojivky a tlaková vlna (blast efekt) může protrhnout bubínek v uších. Vlivem prudkého smrštění svalstva může dojít i k druhotným poraněním o okolní předměty nebo pádem a u lehčeji zraněných dochází často ke zmatečnému chování, které může následně k úrazu vést také.

Důsledkem výboje je často porucha centrálního nervového systému, při které dochází většinou k zástavě dechu, poruše vědomí, křeči a k srdeční zástavě či arytmii. Dále se může vyskytnout barotrauma, dojít ke ztrátě sluchu i ostrého vidění. Viditelné jsou především popáleniny zvláště na vstupu a výstupu elektrického výboje do těla a v okolí kovových předmětů dotýkajících se pokožky (náramky, prsteny, hodinky, řetízky, náušnice, zipy ap.).

Jak se chovat při plánování cest do přírody a při bouřce?

  • Sledujte pečlivě předpovědi počasí nejen večer, ale i aktuální ráno a při předpovědi nebezpečí bouřek se tomu přizpůsobte.
  • Sledujte vznik a příchod bouřek, mraky.
  • Spočítejte vzdálenost bouřky ? blízká a nebezpečná je do 3 km, tj. asi 9 s mezi bleskem a hřměním. V tom případě vyhledejte co nejdříve bezpečný prostor.
  • Zůstaňte na bezpečném krytém místě, v domech, autech, autobusech apod. Při zavřených oknech jsou bezpečné i kabiny lanovek, obytné přívěsy, letadla a kryté lodě.
  • Nepřibližujte se k dalším volným předmětům na méně než 2 m, k osobám pak na 3 m.
  • Neukrývejte se v jeskyni, pod převisem, tam kde ke stropu či ke stěnám je menší vzdálenost než 2 m, a to i k zadní stěně, nezdržujte se ani tam, kde je ve skále patrná rudná žíla, spára, trhlina nebo kudy prosakuje voda, nepřibližujte se také k ústí jeskyně na méně než 1,5 m.
  • V otevřeném terénu se skrčte v nějaké větší prohlubni, ruce a nohy mějte u sebe a dodržujte vzdálenost větší než dva metry od jejích okrajů, vhodné je se také ukrýt v suti, ze které nevyčníváte.
  • Nezůstávejte ve skupině, nedržte se za ruce, a je-li to možné, vzdalte se na 3 m od sebe.
  • Ve skalách je nebezpečí zasažení bleskem větší než na sněhu nebo ledu.
  • V horách ihned opusťte vrcholy a hřebeny (i ploché a nevýrazné) nejlépe na odvrácenou stranu od bouřky, nezdržujte se ani v travnatých pánvích, sníženinách pod sedly.
  • Pryč od ocelových lan, žebříků, zábradlí, nevstupujte do žlebů a ve volném terénu bez úkrytu si sedněte, klekněte, dřepněte nebo i lehněte a nepokračujte dále v chůzi.
  • V lese se ukryjte v hustém a nižším porostu, vyhýbejte se i tam vysokým stromům zvláště rostoucím ojediněle, nezdržujte se u potoků a také na prameništích. Osamělý i nízký strom (nezáleží na druhu), předmět (kupka sena, balvan) může být velmi nebezpečný.
  • Ihned po úderu blesku v okolí máte čas asi 3 s na nutnou změnu místa v bezpečné době.
  • Zůstaňte v bezpečném úkrytu, dokud bouřka není vzdálena alespoň 10 km, tj. 30 s interval mezi bleskem a zahřměním.
  • Za bouřky nepoužívejte síťové elektrické spotřebiče, žádné telefony, nepoužívejte radiostanic a uzemněte svody od antén, zatáhněte výsuvné antény a v kempu také odpojte přípojku el. proudu.

První pomoc při zásahu člověka bleskem

Nestává se, že by blesk uhodil znovu do stejného místa. Vzhledem k tomu, že výboj netrvá déle než 1-2 sekundy, není okamžitá pomoc postiženému pro zachránce nebezpečná.

Pokud jste tedy svědkem zásahu člověka bleskem, ihned zkontrolujte postiženému tep i dýchání a začněte také ihned s kardiopulmonální resuscitací prováděnou až do příchodu nutné odborné pomoci, popáleniny a další lehčí zranění ošetřete až následně.

Okamžitá první pomoc na místě může zachránit život, protože zástava srdeční činnosti a dechu vede ke zhroucení krevního oběhu. Již po 3 - 4 minutách přerušení zásobování mozku kyslíkem nastává jeho trvalé poškození.

V každém případě přivolejte lékařskou pomoc.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: