Asertivita

Asertivita

V každodenním životě se setkáváme se situacemi, které jsou pro nás složité, které nás tzv. vyvádějí z míry. Jak reagovat? Jak prosadit svůj názor, ale zároveň jednat tak, abychom se druhých nedotkli? Jedna z možností, jak tyto situace s úspěchem zvládat, se nazývá asertivita.

Asertivita je způsob komunikace a jednání, kterým člověk vyjadřuje a prosazuje upřímně, otevřeně a přiměřeně své myšlenky, city, názory a postoje jak pozitivní, tak i negativní podoby. Pro někoho tvoří asertivita celoživotní způsob jednání.

Autorem asertivního jednání je Američan A.Salter a asertivitu definoval ve významu umět něco jasně tvrdit, stát na svém slovu.

Při komunikaci se můžeme obecně chovat třemi způsoby:

nechat se potlačit (chovat se pasivně), vyboxovat si své (chovat se agresivně) nebo se dorozumět dohodou (chovat se asertivně).

Dále se zaměříme na asertivní jednání, které tedy není ani pasivní ani agresivní.

Členění asertivity

Asertivita se projevuje v komunikaci lidí i v jejich celkovém jednání v různé intenzitě. Podle tohoto hlediska je členěna do čtyř skupin:

Základní asertivita znamená jednoduché vyjádření citu, myšlenek a názorů. Empatická asertivita obsahuje vnímavost a citlivost vůči lidem, proniká do vztahu k jinému člověku, respektuje jeho názory, snaží se porozumět. Stupňovaná asertivita ? k té lze přejít, pokud komunikační partner ignoruje naše stanoviska. Konfrontativní asertivita ? pro tu je typický

rozpor mezi slovy a skutky partnera. Na rozdíl od agresivní konfrontace však na partnera neútočíme, ale žádáme doplňující nebo vysvětlující informace k vyřešení problému.

Dříve, než se rozhodneme chovat asertivně, zvažme především, kdy, vůči komu asertivitu použít, jakou zvolit formu. Také bychom se měli zamyslet nad možnými následky.

Asertivní práva a zásady

Cílem uplatňování asertivních práv v životě je především snaha neakceptovat manipulativní jednání druhých vůči nám a zároveň nemanipulovat ostatními lidmi.

Jaká máme práva?

Máme asertivní právo:

  • sami posuzovat své chování, myšlenky a emoce a nést za ně i za jejich důsledky sami zodpovědnost,
  • nenabízet žádné výmluvy či omluvy za naše chování,
  • sami posoudit, zda a nakolik jsme odpovědni za problémy druhých lidí,
  • změnit svůj názor,
  • dělat chyby a být za ně odpovědni,
  • říct ?já nevím?,
  • být nezávislí na dobré vůli ostatních,
  • dělat nelogická rozhodnutí,
  • říci ?já ti nerozumím?,
  • říct ?je mi to jedno? (tzn. máme právo nebýt perfektní podle definic někoho jiného)

Jaké zásady bychom měli dodržovat?

Nejen asertivní práva, ale i asertivní zásady jsou důležité při komunikaci, tady jsou některé z nich:

  • Učme se kontrolovat své emoce.
  • Respektujme i osobní práva druhého.
  • Stručně a upřímně vyjadřujme své pocity.
  • Snažme se vidět sebe i druhého reálně.
  • Pokusme se poznat i stanovisko druhého.
  • Važme si názorů druhých.
  • Nemějme navrch za každou cenu.
  • Přiznejme omyl a napravme ho.
  • Nacházejme kompromisy.

Nácvik asertivního jednání

V našem normálním životě existuje několik problémových situací, které člověka nutí chovat se nepřirozeně, neprojevovat své pocity. Mezi ty hlavní bychom měli zařadit:

  • Schopnost odmítnutí (vyjádření prostého ?ne?),
  • schopnost souhlasu (vyjádření prostého ?ano?),
  • schopnost kritizovat, ale zároveň kritiku přijmout,
  • schopnost přijmout i udělit pochvalu,
  • schopnost přijmout i sdělit emoce,
  • projevit vhodným způsobem přání nebo potřebu.

Na každou z těchto situací lze uplatnit některou z mnoha asertivních technik nácviku, například:

  • Asertivní NE,
  • pokažená gramofonová deska ? vytrvalé opakování požadavků stále dokola, aniž bychom dali najevo rozrušení,
  • přijatelný kompromis ? není-li v sázce vaše sebeúcta,
  • metoda otevřených dveří ? přiznáme svému kritikovi, že v tom, co říká, může být něco pravdy, přitom nám tato technika dovoluje zůstat konečným soudcem sebe a toho, co děláme,
  • negativní aserce ? učí bez obrany a úzkosti příjmat oprávněnou kritiku,
  • negativní dotazování ? technika, která vede k aktivní podpoře kritiky s cílem použít získané informace nebo je vyčerpat,
  • sebeotevření ? to usnadňuje sociální komunikaci a redukuje manipulaci pomocí sdělování kladných i záporných aspektů naší osobnosti, řídí se principem: ?dej-dostaneš?,
  • volná informace ? učí nás hovořit o sobě bez přehnané plachosti, ne tak hluboké jako ?sebeotevření?.

Je třeba se asertivitě učit?

Jsou mezi námi lidé, kteří si jsou schopni techniky asertivity osvojit relativně snadno a bez bariér a zkreslení ji používají v praxi. Ostatním, pokud chtějí asertivně komunikovat, nezbývá, než se seznámit s touto problematikou prostřednictvím trenéra.

Asertivita preferuje nemanipulativní chování, napomáhá rozvíjet zdravé sebevědomí, prohlubuje mezilidské vztahy, jejich otevřenost, jasnost a přímost a hlavně umožňuje být sám sebou.

Na závěr jedno z asertivních práv, o kterém jsem se zatím nezmínili: Mám právo sám se rozhodnout, zda budu jednat asertivně nebo ne.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: