Agorafobie ? strach z otevřených prostranství

Agorafobie ? strach z otevřených prostranství

Jak už název napovídá, agorafobie je jednou z úzkostných poruch. Je to vlastně strach a nepříjemný pocit z otevřeného prostoru. Termín vznikl z řečtiny, a to ze slov agora, což znamená tržiště, a fobie, tedy strach.

Ačkoliv se to nezdá, je agorafobie poměrně častou poruchou. Postižený má často pocit vlastní neschopnosti nebo selhávání, to je ale omyl. Mírnější formy agorafobie často ani nemusíme u člověka postřehnout. Jeho chování, nám možná připadá jen poněkud zvláštní. Chce třeba cestovat autem pouze se spolujezdcem, vyhledává společnost známých lidí, takže si často zve návštěvy, a naopak se vyhýbá situacím, kdy je sám mezi cizími.

Strach z neznámého a nemožnost úniku

Pocit, který postižený zažívá, je obvykle spojen s obavou vyvolání pozornosti okolních lidí, vzniku trapné situace. Další možností je strach z nenadálé události, např. že omdlí nebo zkolabuje.

Velmi výrazným prvkem agorafobie je strach (někdy až přecházející v paniku) opustit domov nebo se vzdálit od blízkého člověka poskytujícího bezpečí, obvykle rodinného příslušníka, partnera apod. Postižený odmítá samostatně cestovat nebo dokonce I vycházet z bytu.

Ve většině případů je agorafobie spojená se stupňující se izolací postiženého. Ten rezignuje na činnosti spojené s opuštěním domu, často nechodí do zaměstnání a ven vychází jen s doprovodem. Vcizím prostředí se neustále rozhlíží po ústupových cestách, a pokud se dostaví jemu velmi dobře známý nepříjemný pocit hraničící s panikou, všechny jeho myšlenky směřují k jedinému ? prostor urychleně opustit.

Místa, kde se agarofibie často projevuje

  • veřejná místa s velkým výskytem lidí (obchodní domy, kina, divadla, tržiště, demonstrace, fronta)
  • velká prostranství (náměstí, stadiony, široké ulice, parkoviště)
  • uzavřená nebo omezená místa bez možnosti úniku (výtahy, mosty, tunely, podchody, jezdící schody)
  • hromadné dopravní prostředky
  • být doma bez přítomnosti důvěrně známé osoby
  • osamělá místa bez možnosti spojení

Léčba

Základní možností je behaviorální léčba. Postižený je postupně vystavován situacím, kterých se obává. Když překnoají první překážky, postoupí k tomu, co je pro ně horší. Tímto způspbem strach postupně mizí a tato metoda je velmi úspěšná ? přibližně 90 %.

Další možností je farmakoterapie. Postižený užívá antidepresiva, např. imipramin, inhibitory, betablokátory, nebo anxiolytika.

U závažnějších případů je možné obě metody kombinovat.

Pokud agarofobii postižený neléčí, zmizí až ve 40 % případů sama, je to ovšem vždy běh na dlouhou trať.

Chcete se dozvědět víc?

Zaujala vás agorafobie? Více se můžete dozvědět v knížce Agorafobie a panická porucha, jejímiž autory jsou Ján Praško, Jana Vyskočilová, Katarína Adamcová a Hana Prašková. Dále slovy autorů:

?Ve srozumitelně psané příručce se čtenáři dozvědí, jak mohou rozpoznat, zda oni sami nebo jejich příbuzní trpí agorafobií či panickou poruchou a co je jejich příčinou. Část knihy je věnována popisu nejdůležitějších strategií léčby - práci s katastrofickými myšlenkami a představami, nácviku zklidnění dechu, relaxaci apod.?


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: